Do jaké koleje bych chtěla jít a proč

Takže upřímně, do nedávna mi bylo docela jedno do které koleje mě zařadí, neviděla jsem v tom žádný rozdíl. Nebelvír, Havrspál, Mrzimor a nebo Zmijozel. Nechápala jsem, proč to všichni tak řeší. Víte, původně jsem chtěla do Nebelvíru jako všichni ostatní, říkala jsem si chtějí tam všichni. No..Tak nebudu vičnívat z davu. Do Bradavic letos pojedu poprvé, takže toho o nich moc nevím jenom to, že nás kouzelný klobouk rozdělí do čtyř koleji ( vyjmenovala jsem o pár řádků víš ) a pokud jde o koleje, vím jenom to, že každá má ve znaku něco jiného, že se liší podle toho jakou mají barvu a podle toho jaký jsou sami studenti a pár dalších věcí. Ale po dnešku jsem zcela změnila svůj názor. Když jsem potkala vás zjistila jsem že už nechci do Nebelvíru ale do Mrzimoru. Tvrdil jste mi, že pukud bych se do této koleje dostala tak vy jako ředitel Mrzimoru by jste mě srovnal (zajímalo by mě jak ). Ale to není vše dozvěděla jsem se že Mrzimor má ve znaku žlutou a černou barvu to jsou moje oblíbené oni se tak svěle doplňují a vrcholem toho všeho je jezevec moje oblíbené zvíře. Jezevec je tak roztomilý ty jeho krátké nožičky, ocásek a protáhlý čumáček a ještě jak je zbarvený.. No, kdo by takovéhle zvířatko něměl rád? Ale zpátky k těm kolejím také jsem slyšela, že v Mrzimoru jsou moc přátelští kouzelníci, a že nenechají nikdy nikoho na holičkách. Víte, možná jsem trochu víc drzá, než bych měla být, ale pokud někdo potřebuje pomoc jsem tady vždycky pro něj.

---------------------------------------------------------------- Tohle už jsem nepsala Já :P A to ještě netvrdím, že s tím nad čarou mi nikdo neradil :D Kdybych to psala totiž sama, asi bych si dala další trestík na 3 A4 :D Lord mile rád takové rozdával..

Zařazovací slavnost se šílenou rychlostí blíží přímo k nám a mám v břiše takový divný pocit . Divný, strachem opředený a nervozitou zamazaný ... Jak se umýt? Jak se očistit? Kdo mi to řekne? Co když se zamažu smutkem z jiné koleje? Co když mě pošpiní na duši, která už nikdy nevzlétne? Mám strach. obavy. Budu cítit smutek, když do své vysněné koleje nepříjdu? Asi ano. co mám jen dělat. Strach a nervozita mě připichuje k zemi jako špendlík na nástěnce ...Zabodává se mi do srdce. Hrozný to špendlík ... Krutý a nelítostný ..Jak se ubránit špendlíku? Jeho ostrého horotu? Musím se skrýt. Před kým, nebo čím ... Před sebou? Mám se krčit v koutku mé mysli a potichu vykrvácet?krvácím tiše. Potichu. Nikdo neslyší kapky mé krve odkapávající na podlahu ... Nikdo. Ten zvuk. Ubíjí mě k smrti. Mám se vzepřít? Ale jak ... Moudrému klobouku nelze odporovat ....Křičím bolestí. Nikdo mě neslyší. Jen já slyším zvuk kapek odrážejících se od podlahy a tvořících louži podemnou. Vše je rudé. Jak se vzepřít? Křičím jen - Mrzimor! Mrzimor, Mrzimor. Ten hlas, ta ozvěna. Odráží se od stěn temné prázdné místnosti. Odráží se. Při každém odrazu ten špendlík ... těžko uvěřit, že ho zhotovili lidé ... Zarývá se hlouběji do mého srdce a cupuje ho na kousky. Drobné, bijící. Ne. Už nebijí. Jen se v temné místnosti povalují jako kusy masa. A moje srdce. Zmizelo. Má nová kolej - rozhodnutí padlo ... A já se už jen se svou zašpiněnou duší smutkem temným lesem ubírám ... Leží tam mrtvě. Nehýbe se. Co si mám počít? Kam hlavu složit? Bez srdce s mrtvou duší ... Má duše nevzlétne. Už ve mně netřepotá jako neklidný pták. Bez srdce. Jen na dně mého těla. Leží tam mrtvě. Nehýbe se. Co si mám počít? Kam hlavu složit? Bez srdce s mrtvou duší ... Mrtvá duše. Tíží moje tělo. Trhá mi plíce, svědomí zatíží. Už nejsem, kdo jsem byla, proč tolik potíží? Plíce vypověděli svou funci, mozek varovný signál vysílá. Ležím v temné místnosti, duše bez těla ... 

Veselý autor, Kate Morwoodová :D