Lépe předstírat nenávist než ukázat city. Je to jednodušší. Na chvíli.

"Slzy stékající po tváři? Neblázni! To bylo slunce. Zasvítilo mi moc prudce do očí." Jenže pak se podíváš a zjistíš, že slunce už zapadlo.

Hlavně neříct pravdu. Raději se usmívej a všem potvrď, že jsi v pohodě. Proč? Protože se to od tebe očekává. Nechovej se jako dítě.

Přece nemůžeš říct pravdu! Je to stejně beznadějné. Kostky už byly vrženy. Teď už nic nezměníš.

A zlomené srdce? Nezveličuj to a nebuď ublížená. Jen dál hraj tuhle komedii.