V ruce držela nádobu s planými růžemi jejichž vůni jsem cítila i na několik metrů. Ta vůně jako by odplavovala všechny mé problémy. Všechny strasti posledních dnů se mi náhle zdály tak nepodstatné jako prach na cestách. Zase jsem mohla volně dýchat.

S vděčností jsem se jí podívala do očí. Myslím , že mé poděkování pochopila. Alespoň doufám, jelikož jsem jí ho nemohla říci nahlas. Hned potom se totiž všechny tři vypařily. Jako pouhý přelud.