Ahoj, jsem Ema. 

Už spoustu mejch rán probíhá jako tohle. Probudím se neklidná ze života. Probudím se a okamžitě mi v hlavě začnou bojovat otázky o tom, co sakra budu dělat a jestli to, co chci dělat je to správné a když jo, tak proč už jsem sakra dávno nezačala. Otázky o tom, že mi ujíždí vlak, že nemám život, jakej chci a celý dny si jen tak existuju, ale nevytvořím nic. 

Je mi 26. 

Dneska to bylo ale trochu jiný oproti normálu, protože jsem vstala do uklizenýho bytu (rarita), udělala si snídaňový smoothie a zelenej čaj, sedla si ke stolu (!!! což je u mě nevídané, veškeré činnosti dělám z postele, pokud je to jen trochu možné), otevřela notebook a vytvořila tohle. 

Designově - vím - nic moc, ale o to tady nejde. Jde mi o to, že si každý ráno chci sednout a sepsat, co jsem dělala a co budu dělat, jestli jsem splnila to, co jsem si zadala na uplynulý den a vůbec, budu si sem vyblejvat co mě napadne.(Promińte, jedno z mých nových předsevzetí bude nemluvit a nepsat jako prase). Pointa celého blogu je, že než skončí podzim, chci si vytvořit život, kterej se bude co nejvíc podobat mýmu ideálu v hlavě. Vytvořit si návyky a vymýtit si ze života lenost a další vlastnosti, díky kterým mívám často žaludek jako z olova). Taky si chci ujasnit, co budu dělat v září/říjnu a kdyby tuhle slátaninu mých slov četl i někdo jiný, budu vděčná za každý názor, radu a konstruktivní kritiku... 

No a protože jsem jedna z těch lidí, co bez kávy nerozběhnou tělo ani mozek, jdu si uvařit kafe a pustit se do psaní "co bylo včera a co bude dnes". 

Ema