Čtvrtek odpoledne:
Slíbila jsem upéct narozeninový koláč. Doma se shodujeme, že je třeba spotřebovat jablka, tedy jablečný. Máme v lednici taky dva tvarohy, takže jablečný s tvarohem. Okamžitě mě napadl úžasný drobenkový kakaový koláč s tvarohem a jablky z Maminčiných receptů, který jsem už jednou pekla a chutnal fantasticky. Hmm, ten ne, bude se asi dost drobit, přemluvili mě.
Nakonec jsme vybrali kakaový s tvarohem a pudinkem (bez jablek). Protože byl fakt dobrý, chtěla jsem napsat recept, nemůžu ho však najít vytištěný doma, nemůžu ho najít na internetu, v historii vyhledávání, na Googlu, nikde. Protože ho nemám ani vyfocený, napadá mě, jestli jsem si ho třeba nevymyslela? Ne! Ráno jsem ho měla k snídani...
Byla to taková moc dobrá buchta, kde jste smíchali dva hrnky mouky, jeden hrnek oleje, 3/4 hrnku cukru, prášek do pečiva a tři lžíce kakaa (snad je to vše), v misce vedle si vymíchali jeden tvaroh s jedním vajíčkem, jedním vanilkovým pudinkem (resp. jen s tím práškem :-) a s cukrem podle chuti, uvařili si jeden vanilkový pudink klasicky podle návodu na sáčku, do vymazaného a vysypaného plechu (30x40 cm, nedala jsem si říct, vzala ten menší a pak to bylo vysoký jak blázen), navrch jste lžící naházeli cikcak různě tvaroh a malou lžičkou cikcak nacákali pudink. Pudinku jsem dala jen půlku, protože se mi ho tam zdálo hrozně moc a kdybyste to náhodou chtěli zkoušet, tak bych vám doporučovala buď pudink úplně vynechat nebo ho uvařit hustý a kydat ho ve větší vrstvě podobně jako tvaroh. Tenounké, po upečení průhledné nažloutlé cákance na koláči vypadají opravdu velmi nechutně, snad dobře, že nemám fotku a může pracovat jen vaše fantazie :-))

Pátek odpoledne:
Jdu z práce a telefonuju s maminkou, prosí mě, jestli bych neupekla nějaký koláč, abychom pohnuli s těmi jablky. Haha, jistě, proč ne. Nikdo mi do toho nekecá, udělám ten kakaový drobenkový. Protože ráda začínám péct až tak kolem sedmé večer, člověk je pak takový vláčnější, unavenější a pečení a úklid se protahují do pozdních nočních hodin, brouzdala jsem si ještě chvilku po blozích, kochala se jinými recepty a koukala na televizi.
Kolem půl šesté, odhodlaná začít, jsem zjistila, že jsem vlastně včera jeden tvaroh spotřebovala a teď mi chybí. Došla jsem ve vztahu k pečení už tak daleko, že jsem schopná si i v tom nejdebilnějším nakupovacím čase schopná skočit pro jednu ingredienci.
Recept najdete tady a já si jen pro sebe poznamenám, že těsto má být opravdu tak hrozně sypké a tvaroh tak hrozně tekutý, jablek příště klidně i víc než pět, rozinek v rumu trochu míň a mandlí tak akorát jako minule.
Chutná skvostně!