Až zas někde budu psát, že neslavím Valentýna protože je to trapný svátek, klepněte mě přes prsty. Včerejší zážitek mi tento den zapsal zlatým písmem do deníčku a vzpomínky na něj mě ještě dlouho budou strašit bavit.
Vypravily jsme se s Aknezob na Hrnčířské trhy, které ovšem byly součástí Pragointerieru nejen v rámci jednoho areálu, ale i vstupenky. Stovka za lístek se nám zdála moc, rozhodly jsme se raději pro kavárnu. Shodou zvláštních okolností jsme skončily v jedné velmi zvláštní kavárničce, kde se zastavil čas. Zavřete oči (až dočtete tu větu!), představte si kulaté stolky, dřevěné židličky a obložení, šedý koberec, umělohmotné jehličí a podzimní listí, umělé ptáčky a kamennou kočičku. Představte si falešná okýnka ve zdech, místo skel zrcadlo, na okýnkách kameninové vázičky s umělohmotnými jeřabinami a různými jinými plastikovými větvemi. Usaďte se ke stolečku z druhé strany jakéhosi falešného krbu, jeskyňky nebo kdo ví co to je, pod výklenek se Svatou rodinou vyvedenou v sádře a pastelových barvách. Trojice oděná do růžového, světle modrého a žlutého roucha nad vámi bdí a přeje vám dobrou chuť. Nezapomeňte se porozhlédnout a zaposlouchat se. Jste totiž jediní v produktivním věku, kolem vás boří lžičky do šlehačkových dortíků pouze čilé důchodkyně, svěřující si své každotýdenní starosti u sklenky červeného.
Nevěříte? Zaskočte do míst, kde obsluhují postarší dámy v pletených tričkách, sukních pod kolena a bílých ponožkách v bílých botech. Do cukrárny, kde konečnou cenu počítají pod sebe na papír a osobitá výzdoba vás povalí k zemi.
A mimochodem, v ulici Na Zderaze, někde v místech oné cukrárničky stávala Veřejná obecní knihovna královského hlavního města Prahy, dnešní MKP ;-)

Další velmi zvláštní shodou okolností jsme se ocitly s Aknezob a Králíčkem v skandinávském ráji nábytku. Mysleli jste Ikeu? Tak to jste na omylu, Králíček myslel Ideu. Nedoléhající dvířka skříněk, sukovité dřevo, vratké židličky a nepřítomnost švédských masových kuliček nás však spolehlivě posunuly zpět do civilizace a skončili jsme v Ikee. Už jste někdy oslavovali svátek zamilovaných s kamarádkou a kamarádem v nákupním centru? Ne? Vřele doporučuji. Neobyčejně zábavná záležitost. Zjistila jsem, že si NUTNĚ POTŘEBUJU zařizovat byt v bílé a červené barvě. Nemám bohužel ani byt, ani nábytek v bílé a červené barvě, natož pak peníze na podobné kratochvíle.
Od včerejška jsem ale ve své fantazii vystavěla skvostnou bílou ložnici s červenými doplňky, jimž vévodí červený Billy. To není skandinávský manžel s ohnivým účesem, ale skvělá knihovna, víme? Knihovnice přeci nemůže žít bez knihovny, to dá rozum.