Na tenhle článek jsem si vzpomněla v neděli večer. Ne, nic tak děsivého se mi nepřihodilo, ale k poměrně netradičnímu odstraňování chloupků došlo také.
Plácla jsem sebou do vany, hojně si naolejovala nohy mým zamilovaným úžasným čistě přírodním olejem na holení, snad jediným přípravkem na světě, po kterém se neosypu, popadla jsem holítko a ... ouha. S prvním tahem najednou slyším podivné křupnutí, v ruce držím nástavec holítka a ve vodě vedle mě leží žiletka. Jedna z těch maličkých paciček, které mají držet hlavici na svém místě jaksi vypověděla službu, praskla a milou hlavici pustila. Za normálních okolností bych se asi začala smát, nechala holení holením, smyla olej a přeložila celou akci na další den, až si koupím holítko nové. Hm, jenže já jsem měla jít druhý den do divadla. A rovnou z práce. V sukni. V práci by se holily nohy celkem těžko. Nenapadlo mě nic lepšího, než popadnout milou žiletku a svépomocí ty protivné chloupky odstranit i bez holícího strojku.
Zvláštní je, že jsem se během té procedury ani jednou neřízla, zatímco s holícím strojkem mi kolem kotníků a kolen obvykle crčí krev v proudech. Nu, podařilo se. Jen by mě zajímalo, jak často kupují holící strojky jiné ženy. Já jsem tenhle měla sotva dva měsíce.