31. 12 2008 | 21.46
Jak už to tak bývá, je zvykem koncem roku bilancovat, zamyslet se nad uplynulými 365 (popř. 366) dny a tak nějak si je osobně zhodnotit. Vždy jsem to dělávala jen tak v duchu, ale mám poslední dobou psavou, tak jsem se rozhodla zabilancovat všemi deseti.
Moje osobní výroční zpráva
Jméno: vám nepovím, neboť bych pozbyla v internetovém světě posledních kousků anonymity
Přezdívka: v současné době ET (čteno et), ET (čteno í tý), Íf, Sněhurka a mamta (vyberte si dle libosti)
Uplynulý rok pro mě byl v mnohém zlomový, v mnohém naprosto nezlomový, rozhodně však převážně příjemný a milý.
- zvládla jsem přeze všechny administrativní komplikace a osobní hrdost přesunout závěrečné zkoušky z ledna na květen a díky tomu se psychicky i fyzicky úplně nezhroutila hned se začátkem roku 2008
- poprvé v životě jsem letěla letadlem a zvládla jsem to úplně sama. Neztratila jsem se ani na Ruzyni, ani na letišti v Dublinu. Bylo to úžasný a pohled na irskou krajinu z okénka letadla bude patřit k nezapomenutelným zážitkům.
- dokázala jsem odpustit dvěma lidem, kteří mi děsně ublížili a jsme zase kamarádi
- sepsala jsem diplomku přesně podle svých představ, úspěšně jsem složila absolventské zkoušky a při promoci jsem vůbec nebrečela
- získala jsem práci, po které jsem strašně, hrozně a děsně moc toužila, přesně v té knihovně, kam jsem chtěla, přesně v tom oddělení, po kterém jsem prahla. S vysněnou prací jsem získala i super kolegy a fakt se mi tam líbí
- přežila jsem několik prvních krizových exkurzí a besed, než jsem se obrnila, zvykla si a začaly mě dokonce i bavit
- měla jsem to štěstí podílet se na většině akcí, které naše oddělení pro děti pořádalo a bylo to super
- začala jsem opět studovat, což se sice neukázalo jako nejlepší nápad, ale já to zvládnu!
- prošla jsem si jedním úletem co se srdečních záležitostí týče, ale to taky zvládnu :)
- objevila jsem nový úhel pohledu na kinematografii a našla zálibu ve filmech Ingmara Bergmana (na druhou stranu jsem zabila asi pět hodin svého života naprosto příšernými filmy Kopačky a Čtvery Vánoce, což mě bude ještě dlouho mrzet)
- upekla jsem svůj první dort v životě
- objevila jsem kouzlo korálkování
- přečetla jsem svou první sci-fi knihu v životě (sice dětskou a sci-fi jen napůl, ale byli tam roboti a částečně se to odehrávalo na jiné planetě, takže se to počítá, jasný?) a docela to ušlo
- ztratila jsem odpor k fantasy knihám a některé z nich si přečtu i s chutí
- nu a jednou z letošních významných událostí bylo pro mě také založení tohoto blogu, protože je to prima vykecávací místo, kde si můžu napsat v podstatě úplně co chci a vyfiltruju ze sebe všechno co potřebuju
Díky vám všem, co mé bláboly čtete, reagujete na ně a povzbuzujete mě ve chvílích lepších i horších.
A těm z vás, komu by toho žvanění na et.pise.cz bylo málo, mám jedno malinké překvapení. Na stránkách deckarky.blogspot.com, které s novým rokem umístím i někam do odkazů na tomto blogu, najdete mé a Aknezobčiny názory na okouzlující, skvělé, úžasné, dokonalé a možná i nějaké příšerné knihy pro děti. Založení nového společného blogu byl nápad Aknezobčin, aby mě přivedla na jiné myšlenky (než na makroekonomii, samozřejmě:) a já jsem jej přivítala s nadšením. Už dlouho mám zde na et.pise.cz rozepsaný článek o dětské literatuře, ale těch tipů na bezva knihy přibývalo rychleji než abych jej byla schopná dokončit. Takže koho z vás aspoň trochu zajímá situace na poli literatury pro děti, vítejte, chvalte, kritizujte, komentujte, pište vlastní nápady a připomínky a my se budeme snažit přidávat více než jeden článek týdně :)
Mnoho štěstí a zdraví v novém roce, moji milí!!!