Otevřela jsem dnes svůj poslední vánoční dárek. Obsahoval tyto hvězdičky, tyto rohlíčky, tuto kočičku a pracny, které nemají vlastní článek, ale byly úplně stejně krásné a výtečné jako ta předchozí cukrátka. Když jsem ze sáčku vytahovala tu velikou kočičku a spatřila na jejím bříšku černý chloupek, hned jsem si při jeho odstraňování vzpomněla na výraz dalšího obdarovaného, který při upozornění, že je více než pravděpodobné, že perníkové kočičky budou obsahovat i nějaké ty autentické chloupky kočiček živých lehce zpanikařil, s jemně oroseným čelem vyděšeně hleděl na nebohou kočičku a přemýšlel, zda lákavé pochoutce kvůli možnosti infikace nějakou zákeřnou smrtelnou chorobou odolat či to risknout a pochutnat si. Nejsem nikterak přecitlivělá, co se jídla týče, takže jsem s chutí kočičku, rohlíčky, hvězdičky i pracny schroupala a byly výborné. Dokonce se mi při jejich požírání podařilo zapamatovat si prvky strategické analýzy okolí firmy i části vnitřního prostředí podniku.
Jediné, co mě trošku mrzí, je skutečnost, že zatímco celý balíček s cukrovím se mi podařilo transportovat z jednoho konce Prahy na druhý bez úhony, přesun z police nad postelí na druhou stranu pokoje jsem už nezvládla a při rozvazování stužky mi sáček upadl na zem. Podařilo se mi ale urazit jen cípy hvězdiček a špičky rohlíčků, kočička naštěstí zůstala celá a tak jsem jí spokojeně mohla uhryznout hlavu vcelku. Jo a ty rozdrcené drobky jsem si vesele nasypala do pusy jako závěrečnou tečku. Moc dobrý to bylo.
Teď přemýšlím, co budu pojídat u toho zbytku strategické analýzy vnitřního prostřední firmy. Vidím to na čokoládu, protože součástí té analýzy je i jakýsi hodnototvorný řetězec, který se snažím už asi hodinu pochopit a stále nevím, o co tam jako jde. Třeba to s čokoládou půjde.

PS: Kdybyste náhodou měli tušení, co to ten hodnototvorný řetězec je a uměli to nějak pochopitelně vysvětlit, tak se ozvěte. O tu čokoládu se ráda podělím. Možná dostanete i celý štráfek.