To je snad zlej sen, kroutila jsem nevěřícně hlavou den co den už od minulého pátku. Všichni studenti UK si musí povinně pořídit ISIC nebo jiné studentské průkazy, bez těch se přestává točit svět a nejde zapsat rozvrh, vstoupit do budovy, zařídit si logname do systému, upravit si údaje v studijním informačním systému, prostě nic. Kouzelná plastová kartička vám tohle všechno zajistí, navíc s sebou přináší i mnohé další. Studentské slevy v muzeích nebo žlutých autobusech, křečové žíly, žaludeční vředy, první šediny a spoustu sms od přátel.

Pátek, 24. září
Pedagogická fakulta, 15.00 - Výdej průkazů byl pro dnešní den již zastaven, děkujeme za pochopení

Pondělí, 27. září
Právnická fakulta, 13.00 - 16.30. Fronta dlouhá, moc. Paní pomalá, moc. První půlhodinu spořádaně stojím a čtu si. Posléze se z dřepu přesunuju na bundu a válím se po ledové podlaze. Při půlmetrovém posunu vpřed se nenamáhám zvedat batoh ani sebe, bágl kopu před sebou, po zemi se pohybuji přísuny jako děti, které se teprve učí lézt po čtyřech. Čtu si. Rozesílám sms a doufám, že mě někdo rozptýlí odpovědí. Poslouchám finštinu za sebou a zkouším rozumět. Nerozumím, zírám do atria a kolem sebe. Umírám hlady, píšu sms Aknezob, aby mi cestou z práce koupila bagetu a zachránila mě. Po třech a půl hodině se blížím ke dveřím výdejní místnosti. Přede mnou je asi sedm lidí, když paní vyleze ze svého doupěte, oznámí nám, že padla a přijďte jindy. Nevěřím svým uším, to je snad zlej sen. S okoloseválejícímí studenty se hystericky smějeme, žertujeme na téma, co tak asi paní průkazková v kanceláři dělá, když vyřízení jedné průkazky zabere 10 minut. Nicméně žerty stranou, tři a půl hodiny, 3,5 hodiny!!!

Středa, 29. září
Právnická fakulta, 8.30 - 9.30. Kancelář se otevírá v 9.00, přišla jsem raději dřív. Přede mnou nějakých dvanáct lidí, paráda. Do půl desáté paní vyřídí 3 studenty, čtvrtý vchází do dveří když já opouštím frontu a musím do práce. Na tohle už fakt nemám.

Čtvrtek, 30. září
Pedagogická fakulta, 15.00 - Výdej průkazů byl pro dnešní den již zastaven, děkujeme za pochopení

Pátek, 1. října
Pedagogická fakulta, 11.00 - V práci začínám až ve tři, dneska to rozhodně musím stihnout! Mám pořadové číslo 315, vyřizuje se žádost 178. Mě snad trefí. Ještě že kousek odtud pracuji, jdu přemluvit někoho z kolegů, aby se mnou šel na oběd. Cestou potkávám Pacholíčka, u polívky mě děsí záludnostmi elektronického zápisu předmětů. Potřebuju ten ISIC vůbec?? Po dvanácté se vracím na PEDF, fronta popostoupila k číslu 206. Přede mnou je ještě skoro sto deset lidí. Mě snad trefí, ve tři musím být v práci!! Mohla bych se zajet podívat na Právnickou, jak to vypadá tam.
Právnická fakulta, 12.15 - Úřední hodiny pouze do 12.30, prosím, ať tam není fronta. Přede mnou tři lidi! A za stolem nová paní! Jeden student = cca tři minuty. Mám ISIC!!!

Pro společná setkání s knihovnickou bandou máme novou hru. Jmenuje se Hra na ISIC a její hlavní náplní je stát, nudit se a mít hlad. Pacholíček chce hrát tu paní, co zamyká dveře a nevydává průkazky.

Hrou na ISIC v reálu jsem celý týden bavila široké okolí. Od Muminka mi chodily úžasné sms a maily s nejrůznějšími scénáři, co se tak na setmělých chodbách Právnické fakulty může přihodit nebo po čem paní průkazková z Právnické fakulty touží v pátek odpoledne nejvíc. Za tu legraci mi ty promrhané hodiny snad i stály :-))