Lektoruju knihu pro předškolní děti a pokouší se o mě mdloby. Mám pocit, že některých knih by děti skoro mohly být ušetřeny. To je tak hrozně blbý, že je to až k neuvěření. Prej si to nemám tak brát, ale když ovečka Shirley má kožich (mimochodem, řekli byste, že ovce mají kožich? Já nevím, jak se to vlastně u ovcí jmenuje, ale kožich mi zní fakt divně) tak hustý, že se do něj dá schovat velká čínská pánev, to je na mě trochu moc. Ovšem když k Shirley přiletí včely, i přes ten její úžasný kožich jí děsně popíchají na zadku (a zalepený má pak boky. přes ten kožich). A to je teprve první příběh. Je jich tam ještě několik a navíc jsou doprovázené různými hrami, doplňovačkami, úkoly a počítáním jako třeba Sečtěte: Pidsleyho zuby + žlutá kuřátka nebo Sečtěte: Natáčky Timmyho mámy + jablka Protivných prasat. Nás teda ve škole učili, že hrušky a jabka se nesčítaj, ale o jabkách a natáčkách to očividně neplatí. Docela by mě zajímal výsledek. 3 Pidsleyho zuby + 4 žlutá kuřátka = 7 čeho? Pidsleyho zubů a žlutých kuřátek dohromady? :-)))
Přeskočím zbytek podobně duchaplných úkolů a příběhů a ještě sem hodím ukázku z Velké knihy ovčích vtipů, kterou ovečka Shaun dostala letos k narozeninám:
Na které straně má ovce nejvíc vlny? - Na té vrchní.
Co se udělá ovci, když si skřípne nohu do dveří? - Béébí.
 

Chááá, cháá. (Hurvínkovský smích)

Použito ukázek z knihy:
Ovečka Shaun - Knížka na rok 2009, napsala Brenda Apsley, vydalo nakl. Egmont v r. 2008