Včera se mi stala hrozně veselá příhoda a nesmím to nikomu říct. K čemu jsou člověku veselé příhody, když o nich nemůže mluvit? Jenže kdybych vám ji řekla, mohlo by se to obrátit proti mně a to moc nechci, takže vám ji raději neřeknu.
(To byl způsob, jak ze sebe vyventilovat aspoň kousek veselé příhody. Teď aspoň víte, že se mi něco veselého přihodilo, i když nevíte, o co šlo. Což sice není tak veselé, ale taky to není smutné, takže je fšecko vlastně ouky douky.)