Je mi trochu trudno, když si pomyslím, že už skoro rok jsem zas nepřečetla takřka nic jiného než dětské knihy. Ale když ony se mi tak líbí... Možná mě neudržují intelektuálně na výši a nesleduju současné literární trendy, nicméně ve světě odlišitelných hodných a zlých je mi nějak lépe. Přeci jen se tam ale pár dospěláckých vloudilo. Nabízím i dalším:

Michelle Paverová - Letopisy z hlubin věků
O nadšení z prvních třech dílů jsem již psala dříve, ani tři následující mě nezklamaly. Naopak doteď chodím pravidelně plakat na rameno kolegyni Š., že nutně potřebuju nového Toraka. Jen poznamenám, že ač je kniha primárně určena mládeži, i dospělá duše bude okouzlena. Kniha mě inspirovala natolik, že jsem díky ní dostala jedničku z německé eseje. Popište místo, kde byste chtěli žít. Kolegyně z kurzu popisovaly rajské ostrovy, já divoký pravěk.

   

Michelle Paverová - Chytač stínů
Torakovu autorku jsem nehodlala jen tak opustit a sehnala si alespoň jediné další dílo, které bylo přeloženo do češtiny. Vyšlo v obludné edici Nejlepšího světového čtení Reader´s Digest Výběr. Ale když to čtete doma a nikdo vás u toho nevidí...
Strhující příběh konce 19. století o lásce a nenávisti co se nese mezi dvěma rodinami na generace. Moc dobré, i když z úplně jiného soudku než pravěký Torak.

Scott Westerfeld - Krásní
Zatímco o prvním díle jsem se tu rozepsala v samostatném článku a líbilo se mi velice, druhý díl jsem znechuceně odložila už po pár desítkách stran. Hloupé, plytké, na nic. Nečíst.

Ruth Park - Hra na Betsy Bowovou
Na několika blozích jsem narazila na údajně nejlepší dívčí knihu 80. let a neodolala jsem. Příběh současné dívky, která se díky kouzelné krajce dostane do minulosti mi připomněl mé dvě milované dětské knihy Klára a Karolína - dvojčata přes propast času a Stoletá holka. Číst to jako dvanáctiletá, asi by se mi to líbilo. Takhle mě to vlastně zas tak moc nevzalo, dostal mě až závěr knihy. A kvůli tomu konci nakonec doporučuju i dnes. 

Anne Michaels - Prchavé okamžiky
Může být vyprávění o hrůzách války poetické? Může, když se toho ujme Anne Michaels. Má veleoblíbená autorka jedné nejlepších knih, co jsem kdy četla - Zimní krypta. Prchavé okamžiky byly její prvotinou a získala za ně spoustu literárních cen. Velmi působivé čtení, leč nic pro milovníky akce a napětí. Celý příběh se spíš houpe na přemýšlivých až intelektuálních vlnách.

Jostein Gaarder - Hrad v Pyrenejích
Kdo by dnes neznal Sofiin svět, dějiny filosofie v románu? Tato kniha na ně údajně trochu navazuje, i když příběh je zcela jiný. I v tomto příběhu pokládá autor zásadní otázky lidské existenence (a leckteré pasáže mi při prvním čtení unikaly), i tento příběh je tak čtivý, že se vám z něj zamotávají mozkové závity. Miluju Gaardera!!

Tana French - V lesích
Extrémně napínavá psychologická detektivka, nejspíš spíš pro ženy. I když krev nestříká proudem, krve by se ve vás nedořezal. Případ zavražděného děvčátka nalezeného při archeologických vykopávkách se rozprostírá na úctyhodných asi 600 stranách, leč napjatí jste od začátku do konce. A taky čtete bez přestávky, klidně z východního Slovenska až na Florenc v kuse.

Tana French - Podoba
Druhá kniha irské autorky, opět parádně napínavá a detektivně psychologická od začátku do konce. Volně navazuje na první knihu, nicméně lze bez potíží číst i bez znalosti předchozí. Případ je jiný, jen vyšetřovatelka stejná. Pořád stejně dobrá, nebo snad ještě lepší. Tentokrát totiž při vyšetřování nasazuje vlastní život - byla nalezena zavražděná mladá žena, která jí byla k nerozeznání podobná.

Beatrice Poschenrieder - Muži pro zlost
Doporučil mi můj Nejmilejší v dobách, kdy zrovna nebyl mým Nejmilejším. Tedy nejmilejší mi byl pořád, ale víte jak to tak někdy chodí... Jde o populárně naučnou psychologickou publikaci s 12 typy mužů, s nimiž není radno si začínat, neb nejsou schopni trvalých vztahů. Zajímavé je, že do jedné z kolonek lze nacpat v podstatě každého muže, s nímž jste byly v jakémkoliv přátelsko-partnerském vztahu. Buď jsou všichni stejní, nebo to bylo příliš obecné. Asi z každého rožku trošku. Ale pobavila jsem se královsky. Když už s někým nemůžete zrovna být, není nad to si na něj trošku zanadávat a maličko ho sami pro sebe očernit. Uleví se vám a zas ho dokážete vidět normálníma očima.

Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita
Klasika nejklasikovatější, představovat netřeba. Jen podotknu, že to bylo mé zcela první setkání s Bradburym (a vlastně s pořádnou sci-fi vůbec) a byla jsem nadšená.

Ray Bradbury - Marťanská kronika
A tohle mě okouzlilo ještě víc než předchozí. Některé z povídek ve mně leží dosud, tak obrovský dojem na mě udělaly. Zvlášť jedna, ta o zazeleňování Marsu. Překrásná. Moc se mi líbilo, jen co je pravda.

Katharina Hagena - Chuť jablečných jadýrek
Možná bych to neměla přiznávat, ale vybírám si knihy podle obálky. Ne vždy, ale často. Zejména co se dospělácké beletrie týče, jsem velmi ovlivnitelná a jak obálka vypadá jen trochu neotřele a zajímavě, půjčuju si bez ohledu na to, jestli vím o co vůbec půjde. V tomto případě jsem neprohloupila. Příběhy žen tří generací, které spojuje ovocný sad, rodný dům a množství vzpomínek je prodchnutý láskou, bolestí, napětím i uvolněnou letní atmosférou. Plyne příjemně, přirozeně a čte se jedním dechem.

Petra Soukupová - Zmizet
Mé první setkání se současnou přední českou autorkou zinscenoval Králíček. Jen náhodou se mezi řečí zmínil, zda jsem knihu četla a já zahanbena, že ani nevím o co jde, jsem si ji rezervovala. A nechala se strhnout. Tři příběhy rodin, v nichž dojde k zásadní situaci, která všem členům obrátí život zcela naruby. Tři obyčejné příběhy vyprávěné celkem úsporným jazykem, a přeci tak živé, tak bolestně blízké, tak současné a niterné. Perfektní.

Petra Soukupová - K moři
Prvotina Petry Soukupové, za kterou získala cenu Jiřího Ortena. Příběh rozvrácené rodiny a všech jejích členů, kteří se jedno léto vydávají na společnou dovolenou k moři. Střípky z jejich životů, nefungujících rodinných vztahů, křivd, nenaplněné lásky a touhy po pozornosti. Vyprávěné v podobném duchu jako předchozí kniha, velmi úsporně, takřka jako filmový scénář. Nemůžu se rozhodnout, která z knih se mi líbila více. Obě byly skvělé.

Beth Pattillo - Jak mi Jane Austenová zničila život
Milovnice Jane Austenové nemohla tento román opomenout. Údajně pokračovatelka austenovské tradice vypráví příběh v podobném duchu. Příběh ženy, která miluje Jane Austenovou a náhodou se dozví, že kdesi v Londýně žije žena, která vlastní originály dopisů milované autorky a je ochotná je poslat dál. Jak to bylo dál bohužel nepovím, protože to bylo tak nudné a divně napsané, že jsem knihu odložila hned na samém začátku. Zatímco Austenová psala vtipně a břitce, tohle byla spíš limonáda Knižního klubu. A na tu jsem moc chuť neměla...

Iva Procházková - Uzly a pomeranče
Na Ivu Procházkovou nedám dopustit. Co je její tvorby pro děti a především pro mládež týče, nemá pro mě v českých vodách konkurenci. Přestože jsem chtěla psát jen o knihách pro dospělé, tahle je pro dospívající a neodpustím si aspoň pár řádků. Příběh bolestně krásný, o první lásce, dospívání, strastech života dětského a nespravedlnosti života dospělého, příběh o obyčejném klukovi, jeho neobyčejné sestře, nešťastném otci a nepovedeném podniku je tak moc živý a skutečný, až vás z něj při čtení bolí u srdce. Ale tak hezky, jak to paní Procházková umí.

Robert Fulghum - Drž mě pevně, miluj mě zlehka
Nová, úplně jiná a přitom v mnohém stejná kniha jako spousta předchozích. Příběhy z tančírny inspirované tanečním kurzem vypráví o normálních a přitom naprosto neobyčejných lidech. Lidech, kteří si plní svá přání a rozhodnou se dělat to, co pokládají v životě za důležité. A to vyžaduje odvahu, stejně jako rozběhnout se bez uzardění po tanečním parketu v rytmu tanga.

Michal Viewegh - Biomanželka
Vieweghovy knihy nemám ráda a přitom je stejně čas od času zkusím. Nevím, co mě k tomu vede, snad zvědavost. Biomanželka mě zlomila svým názvem a taky okolnostmi. Bylo to to jediné, co jsem měla po ruce před týdenní nemocenskou. Docela by mě zajímalo, nakolik je příběh autobiografický (tedy on by mi s tím Google asi pomohl, ale nejspíš mě to zas až natolik nezajímá), ale příběh ženy, která se z putičky (knihovnice Městské knihovny v Praze) stane manželkou milionáře a zhlédne se v eko-bio-feng-šuej-přírodně-alternativním stylu života mě trochu děsil. Hned jsem varovala Nejmilejšího, aby mě při prvních příznacích lásky k okopávání mrkve a batikovaného mozku proplesknul.