Až mě zas někdy popadne v osm večer touha začít péct perníčky, tak mě prosím zastavte. Zvláště pokud mám zaděláno z tři čtvrtě kila mouky a těsto leží stále ztuhlé v lednici. Po dlouhé době jsem se opět objevila kouzlo ICQ, vykecávám se, vykecávám a takhle to dopadá:
Za chvíli půlnoc a já mám andělíčky strážníčky, autíčka a houpací koníky pro malou hravou ETinku, babičkovské neurčité tvary pro velkou rozumnou ET, která ráda vzpomíná na neopakovatelné kouzlo Vánoc v dětství, kytičky pro radost, houbičky, prasátka, trojlístky i čtyřlístky pro štěstí, spoustu srdíček různých velikostí, protože je ráda zdobím a úchvatné netopýry, protože ty jsem na tom trhu dnes rozhodně nechat nemohla. Zapomněla jsem na soba a losa, což mě nyní převelice mrzí, ale aspoň mám o důvod víc zkusit upést sušenky.
Vyfotím, až bude nazdobeno. Pevně doufám, že s tím začnu dřív než v sedm večer :-)