ET chtěla moc jít na Vánoční hrnčířské trhy na pražském Výstavišti. Chtěla na ně jít tak strašně moc, že i bez záznamu do diáře byla schopna datum konání nosit v hlavě a v kýžený den se na ně opravdu vypravila. A tam to všechno začalo. Vlastně už předtím, když jsem čtvrt hodiny čekala na zastávce na tramvaj, která má jezdit po čtyřech minutách. Až pak jsem si všimla, že na křižovatce před zastávkou stojí jedna úplně těsně vedle auta. Tak moc těsně, že vlastně stála už spíš v tom autě. Tak jsem šla na autobus. Taková milá předehra.
Vánoční trhy, část první
Na Výstavišti se z reproduktorů line známá melodie a dětské hlásky vykřikují, že se nám narodil Kristus Pán. Procházejíc uličkou kolem stánků s čínskými nudlemi, langoši a nevábně vyhlížejícím cukrovím lovím drobné a kupuji vstupenku. Vřelé sucho a teplo Průmyslového paláce vítám stejně jako fakt, že už na první pohled neproudí chodbou davy. Švarný mladík u vstupu mi značkuje vstupenku roztomilou děrovačkou ve tvaru medvědí ťapičky a já v očekávání kouzelné atmosféry zářím a rozdávám úsměvy na všechny strany.
Vcházím do sálu a úsměvy mi tuhnou na rtech. A tohle je jako co??? Čekali byste na Vánočních hrnčířských trzích keramiku, dřevěné výrobky, svíčky, ručně vyráběné šperky, vykrajovátka na cukroví a tradiční pečivo? Vedle jak ta jedle. Ocitám se na jakési polské tržnici a rozčarování střídá vztek. Vodní vysavače, výprodej šminků po pár korunách, odpudivé lesklé závěsy a záclony, nevkusné spodní prádlo a strašlivá dětská pyžamka z materiálu, kterým bych ani podlahu nevytírala, čínské plastové hračky, hnusné barevné hrnečky s trapnými obrázky a nápisy, DVDčka za 49 a kýčovité třpytivé svíčky ve tvaru šišek, stromečků a santů.
Nakonec jediný stánek, u kterého se zastavím, jsou dětské knihy z edice ČT. Sice je všechny znám, ale aspoň nehrozí, že z pohledu na ně ochořím. Tak tyhle trhy už nikdy, říkám si, když navztekaně odcházím. V tom mi však v hlavě zní podivné cinkání a do uší se mi dere Pacholíčkův hlas: "Chodívám tam a je tam vždycky strašně moc lidí. Ty hrnčířské trhy bývají v tom levém křídle, vlastně v té části, která vyhořela." ET, TY SI ALE DEBIL, CO DĚLÁŠ V PRAVÉM KŘÍDLE???, chce se mi křičet.
Vánoční trhy, část druhá
Jistě, ET je debil a hrnčířské trhy JSOU v LEVÉM křídle. Jen co tam vejdu, obklopí mě ta pravá vánoční atmosféra. Příjemné příšeří, žádné vyřvávající Last Christmas, ale poctivý tichý a nepodbízivý Štědrej večer nastal, žádné křiklavé barvy, NIC Z PLASTU. Kolem keramika, dřevo, kůže, perníčky a všudypřítomná vůně levandule.
Měla jsem v plánu dokoupit tam zbytek vánočních dárků. Sice jsem koupila jen dva a z toho jeden pro sebe, ale to nevadí, protože ty žluté filcové naušničky jsou naprosto skvělé a pevně doufám, že mi budou slušet :-))