Ta debilní azbuka už mě pěkně štve. Kdybych ze zásady nemluvila sprostě, vyjádřila bych se i expresivněji, jak říká Pacholíček. Ty dementní klikyháky se mi v jednom kuse pletou, a vůbec. Kdo to vymyslel, aby V vypadalo jako B, R jako P, U jako Y a N jako H? Proč se musí D jednou tvářit jako D a podruhý jako G? A odkdy se nad U píše háček a čte se to jako J?
Grrr, nemám ráda, když mi něco nejde, zvlášť když se o to pokouším už půl roku.
A vůbec, proč jsem se chtěla učit rusky? Tuhle jsem objevila jedno úchvatné francouzské nakladatelství dětských knih a kvůli jazykové bariéře nerozumím ani názvům. Neměla bych se přeorientovat západněji a učit se drrrrrrrrnčet?
(A ne že mi řeknete že jo, já se tý ruštiny nevzdám. A budu to zkoušet tak dlouho, až to půjde. A ono to půjde, prostě bude muset. A tyhle články budu psát klidně každej den. Tak.... A hned je mi líp :-))

Kdyby vás zajímalo to nakladatelství, tak se jmenuje Le Rouergue a v dětské sekci najdete samé skvělé knížečky.

A já se jdu zas učit ;-)