Sesřička Maruška se stěhuje do nového bydlení a v rámci úklidu má asi tisíc tašek s oblečením po svých dětech. Kamarádce Hance se moc neprodávají věci po dětech na aukru a sklepní prostory má již také lehce přeplněné. Tak jsem si řekla, že těmto dvěma pomohu a jejich přebytků je zbavím :)

Včera jsem si pozvala maminku na oběd, zcela zištně, neb krom masáže vždy ještě něco přiveze (tentokrát to byly banány a ledové kaštany - banány ještě jsou, kaštany vydržely asi 5 minut). Když jsem mamku odvezla zpět do Nera, tak po domluvě se sestrou jsem u ní vyzvedla "pár" věcí na mímocha, jen jsme ještě vyházely příliš růžové věci. Stejná anabáze mě čekala ještě i u Hanky a tak jsem se domů vrátila obtěžkána cca deseti velkými taškami všeho možného, co "je málo" a "určitě nebude stačit". Není to málo! Je toho asi tuna a vůbec si nedokážu představit, že by tohle zrovna ten můj prcek mohl kdy unosit. Nechápu to. Přijde mi, že množství oblečení je dostačující i pro paterčata, natož pro jedno dítě. Ale zase na druhou stranu, jak sestra tak Hanka mají za sebou dvě děti, vždy kluka a holku, tak přece musí vědět, co říkají, ne? ...Nebo že by si to špatně pamatovaly? :/

Zatím jsem vše jen roztřídila podle barev a právě peru. Vydím to tak na 8 várek. A nechci vidět, jak budu pak vše třídit. Jak říkám je toho hromada a navíc je vše tak neskutečně mrňavé a a....a prostě mrňavé :D ne tedy vše, mám tu oblečení náhodných velikostí až cca do dvou let, ale pořád si nedokážu představit, co s tím vším budu dělat.

V každém případě jsem oběma výše zmíněným spřízněným duším neskonale vděčná, neb jsem za mimino ještě neutratila vlastně ani korunu a už mám až na pár drobností v podstatě vše, co potřebuji. Alespoň tedy doufám. Protože mi už začíná docházet fantazie, kam věci uskladnit - respekitve spíše než fantazie dochází prostor...