Causa nultá (Prolog)

     Současná doba je zrychlená a hektická. Málokdo čte rozsáhlé povídky nebo mnohasetstránkové romány. Není čas na sáhodlouhé popisy malebných krajin, morálně-volních vlastností a pocitů hrdinů, rozvláčný průběh děje nebo psychologické rozbory.

     Čtenář vyžaduje krátký a výstižný příběh, zhuštěný do několika vět.

     Následující historky se snaží splnit tento požadavek. Vycházejí z reálného života. Jsou většinou pravdivé, polopravdivé, vymyšlené až vybájené.

Causa první

(vzpomínka dřevorubce)

     Měl jsem hodného strýčka. Jako malého chlapce mě hladil po vlnitých, zlatavých vlasech a láskyplně vyprávěl pohádky o lidských démonech a strašidlech. Nosil mi barevné bonbóny a oříškovou čokoládu.

     Ovládla ho jedna neřest. Kouřil nepřetržitě cigarety. Celý den. Od rána do večera. Při snídani, obědě a večeři. Dokonce během pohlavním styku. Zlozvyk nepřerušil ani tehdy, když tankoval benzin do svého starého BMW.

     Každý nějak skončí. Většinou špatně. Strýc nebyl výjimkou. Nikotin mu zúžil cévy. Zemřel v padesáti letech na infarkt. Statistiky jsou neúprosné.

     Poučení je jasné. Osud si vás najde. Není třeba filozofovat o tom, že všechny konce dopadnou dobře.