Večer, kdy pro nás na kolej přišla Niora jsme se rozběhly všechny do jídelny. Byly jsme nedočkavé a plné očekávání, ale nakonec jsme se dočkaly a v jídelně jsme byly mrknutím oka. V jídelně na nás čekaly talíře plné dýňové polévky a tác s dýňovým koláčem. Raději jsem se měla k dýňové polévce, koláč zkoušela mamka doma a nedopadlo to nejlépe.... :D . Dýňovou polévku jsem také už měla, ale tahle byla nesrovnatelně lepší. Pochutnávala jsem si na polévce, když Niora nám začala říkat, co máme potom udělat s koňmi - ať jim nedáváme sedla, ale pořádně je opatříme chrániči nohou. Všechny jsme přikývly a zase jsme se začaly věnovat jídlu, někdo kecání... :D . Niora někam odešla, což málo kdo z nás zpozoroval, ale vrátila se s bedničkou plnou luceren a to už postřehly všichni ! Dosrkla jsem poslední dvě lžíce polévky a odnesla jsem talíř, pak jsem se vrhla do mačkanice kolem bedýnky s lucernami a snažila jsem se taky jednu ulovit. Naslepo jsem sáhla do bedny, ruku mi mačkala těla jiných holek, ale nakonec jsem ve svém spáru ucítila materiál podobný lucerně, chňapla jsem a vytáhla ruku z mačkanice, podívala jsem se na lucernu a nevypadala vůbec špatně ! Byla tmavě červená a měla tvar kapičky, byla opravdu pěkná.
Zdroj: http://floresta-kone.pise.cz/79-komentare.html

Slinky, spol. akce - Samhain

 
 

"Takže holky, kdo jste se rozhodly že na Samhain pojedete, jsem moc ráda. Teď si každá vyberte lucernu a váček. Pak se běžte převlíct na pokoj a vezměte si s sebou nějaký batůžek. Oblečte se tepleji, aby vám nebyla kosa. Teď bežte a sejdeme se za patnáct minut u stájí a připravíme koně," dořekla a strhla se mela. Všechny jsme chtěly lucernu, kterou jsme si vyhlídly už když Nia mluvila a tak jsme ji teď chtěly ukořistit. Já i Clair jsme u nich byly mezi prvními. Myslím, že tam byla i Bloodye a Ell. Vzala jsem takovou hodně staře vypadající. Strašně se mi líbila. Byl to vlastně hodně ozdobený válec. :) Dole měla tři lví měděné nožičky jako stojánky. To dodávalo takový starobylý vzhled. Na vrchní části válce byla jakoby polovina koule a nahoře byla hlava lva ze které vedl kroužek, za který se lucerna držela. A jako doplněk z horná i vrchních měděných částí se po skle plazily měděné rostlinky. Jen asi tři centimetry od vrchního a spodního dílu, ale byly tam. Moje lucernička byla krásná.
Zdroj: http://floresta-kone.pise.cz/79-komentare.html

Joanie, spol. akce - Samhain

 

 "Momentíček!" informovala jsem Acera a pak jsem vyrazila pro čištění, uzdečku, chrániče a botičky. Donesla jsem si to k Acerovi, uzdečku zatím odložila a vzala si hřbílko a měkký kartáč. A mezitím, co jsem krouživými pohyby hřbílka Acera čistila a měkkým kartáčem po směru růstu srsti pak srst uhlazovala a očišťovala od drobnějších nečistot - ač příliš špinavý Acer nebyl, dle všeho neměl ve výběhu čas se příliš válet a odpoledne jsem jej přec již čistila - jsem si taktéž odříkávala právě vymyšlená slovíčka, která původně měla být spíše rázu popěvku, ale nakonec se z toho stala - na můj poetický antitalent - celkem ucházející básnička:

"Samhain už je zase zpátky
a já vítám všechny předky.
Z okna svítí svíce svit,
jenž má duše přivábit.
Rohatý Bůh, teď Smrti pán,
je zas po roce povolán.
A Trojná Paní, má Bohyně,
sedí mu teď na klíně.
Tak já přeji štěstí Vám,
nový rok již spěchá k nám..."

Ač jsem věděla, že si s největší pravděpodobností nebudu pamatovat žádný verš, který jsem zrovna vyslovila, alespoň se mi podařilo vymyslet něco, co bylo jakž-takž poezií a mezitím jsem taktéž dokončila svou práci ohledně čištění Acera, takže jsem mu nasadila botičky i chrániče a pak se dala na uzdění.
Zdroj: http://floresta-kone.pise.cz/79-komentare.html

Vēra Nīkē, spol. akce - Samhain

 

Nádvoří žilo jako snad nikdy v tuhle pozdně večerní hodinu. "pomůžeš mi nahoru?" poprosila jsem Natha. "ale jistě, my lady." Pokynul. Položila jsem si lucerničku na zem a pak skrčila nohu. Nath mě vyhodil na hřbet Val jako jahodu. "prosím." Podal mi pak lucerničku, ve které už krásně žhnulo malinké světýlko. "užij si dnešní večer." Mrknul na mě znovu a opět ten nepříjemný pocit. Otěže jsem držela jednou rukou, v té druhé jsem měla držadlo lucerničky. "vybrala sis krásnou, takhle osvětlená vrhá nádherné stíny." Ozvalo se vedle mě. Ell se na Dariovi přiblížila. Naši koně se naštěstí snášeli dobře a Val neměla říji, takže jsme mohli jet klidně vedle sebe. Podívala jsem se na stěnu stáje, kde se opravdu zobrazovaly ornamentové stíny. "jsme všichni? Můžeme jet?" ozvala se niora z Parisova hřbetu a přelétla nás pohledem, stejně tak Sue z Ikaroska.

Nadvandy, spol. akce - Samhain

 

Koníci šli po silnici a vůbec nezlobili. Užívala jsem si jízdu. Byl docela nezvyk řídit Pom jednou rukou, ale zvládala jsem to, jelikož Pom byla zlato. "Je to super, nemyslíš?" zašeptala jsem směrem k Joanii. "Hrozně se mi to líbí. Jen se bojím, že ztratíme ty před námi" svěřila se mi moje kamarádka. "pořád tu je Noemi a Hunter, tedy ti za námi" mrkla jsem a tiše jsem se zasmála. Jely jsme dál. Cesta ubíhala pomalu, ale to mi vůbec nevadilo. Líbilo se mi to. Pom jsem nemohla pohladit, což mě trochu mrzelo, ale věděla jsem, že Pom to pochopí. Lucerna svítila, občas se ve světle objevil koník, podle toho, jak svíčka zasvítila. Všimla jsem si, že Hunter má podobnou lucernu. "Je to tu krásné. Ty svíčky byl božskej nápad. Podívej se na to!" rozplývala se Joanie. Poslouchala jsem ji, ale i noční zvuky. Přírodu jsem měla ráda, žila jsem na vesnici, kde mě také vychovali a tak jsem byla velká milovnice přírody. "Ano, je to úžasné" souhlasila jsem a stejně jako Joanie jsem si všimla Niořiny lucerny, která se rozhoupala. Niora změnila směr. Postupně jsme vjely na lesní stezku, která byla docela široká. "Viděla jsi to?" zeptala jsem se mě Joanie a já se ohlédla. "oči nějaké srny" zasmála jsem se.

Clair, spol. akce - Samhain

 

Lady zafrkala, když jsem se od ní vzdálila, ale byla v klidu. Podívala jsem se na zřízeninu hradu Loutna a přemýšlela, kam lucernu dám. Už vím! Donesla jsem ji k stromu, působil na mě zvláštním dojmem. Lucernu jsem položila a dala tam obilí s ovocem, které jsem řádně naaranžovala. Zavřela jsem oči a v duchu řekla své tajné přání, vzala jablko a kousek jsem z něj ukousla. Položila jsem ho zpět, opět zavřela oči a poděkovala. Odešla jsem za Lady a pohladila ji po krku. Všechny svíčky v lucerně postupně zhasínaly. Naskočila mi husí kůže a tak jsem raději Kitty pomohla na Asii a sama jsem naskočila na Lady.
Nia se Sue si nasadily čelovky a rozsvítily je. Ozvalo se chvíli protestování, že to kazí atmosféru, ale Nia ho dokázala dobře umlčet :) "Tak jak se vám to líbilo?" zeptala se Niora. "Paráda" "Krása" ozývalo se. "Super, ale strašidelné" odpověděla jsem já a mě na oplátku přišel smích. "Nesmíš být takový strašpytel, Lady to pak pozná" řekla se smíchem Niora a já se usmála. Začalo pořádně foukat a já si bundu přitáhla víc k tělu. Lady mě pěkně hřála :) Cesta byla svižným krokem a tak ubíhala rychleji.

Maki, spol. akce - Samhain

 

Tma nás pomalu spolkla a snad jen díky silnici jsem věděla kde se nacházíme. Klapot kopyt utlumily botičky a chrániče koní ale to mi nikterak nevadilo. Většina z dívek jela mlčky a jen tu a tam některá z nich promluvila. Všimla jsem si že Bloodye je pohroužena do svých myšlenek a poté tiše hovoří k hnědáčkovi. Vanilka poslušně ťapala za valáškem. Byla trošku napjatá ale odvážně kráčela dál. Pohladila jsem jí po krku a tím na malý okamžik pustila otěže. Lucerna se mi v ruce maličko zhoupnula a stíny zatančily po zádech Noemi. Opět jsem uchopila otěže a vtiskla do ruky i hřívu ryzky. Náhle mě vyrušilo šplouchnutí a pár koní mírně ztuhlo a zafrkalo. Hladina Azulu se mírně vlnila když na hladinu dopadlo několik listů.Jako lodičky pluly po hladině než zmizely ve vodě. Bloodye se trošku v obavách ohlédla doleva.Viděla jsem na louku špatně, těžko říct jestli tam něco bylo. Blood se trochu zamračila ale pak už se věnovala cestě. Ve světlech luceren bylo vidět kousek kolem nás. Sem tam jsem vnímala kůru stromu který se zdvihal nad námi a schovával silnici před mírným a chladným větrem noci. Za malou chvíli se studený chlad vkradl pod moji teplou bundu. Otřásla jsem se a rozhlédla po pláních. Vinice nebyla moc vysoká a před větrem nás tedy nechránila. I když nijak nefučelo, mráz byl. Lucernový průvod v čele s naší ředitelkou se brzy stočil doprava.

Karin, spol. akce - Samhain

 

"Děkuji ti moc." Zašeptala jsem poděkování tentokrát koni. Po chvilce se Nadvandy vrátila s jiskřivým pohledem. "Pojď, pomůžu ti nahoru." Kývla jsem na Nad a jedním rychlým pohybem jsem ji vysadila na hřbet nevysoké kobylky. Já jsem Daria poodvedla pár metrů k pařezu. Vypadalo to, že porci Dariova pochopení a psolupráce jsem pro dnešek již vyčerpala. Nechtěl stát. Popocházel a švihal ocasem. Nakonec mi na pomoc přispěchala Sue s otěžemi Ikara v ruce a i já se ocitla na hřbetě svého koně. Zařadila jsem se s Nad opět na Nioru a počkali jsem, než se srovnají i ostatní. Niora se Sue už měly na hlavách výkonné čelovky, aby nám cestu zpět usnadnily. Svižným krokem jsme se pustili po louce zpět na Florestu. Sledovala jsem temnou noční krajinu a vnímala jsem teplé koňské tělo pod sebou. Darius špicoval ouška a sem tam zafrkal. Tiše jsem k němu promlouvala. Lucernu jsem už neměla, takže jsem otěže držela oběma rukama. Jakmile jsme opustili prostory hradu, začal nám kolem uší hvízdat vítr. Zaslechla jsem něčí nešťastné zasténání. To mně v červené péřové bundě a rukavicích bylo skvěle. Když jsme ze silnice zahlédli tepanou bránu Floresty, zamrzelo mě, že už je konec. Na dohled před bránou vyběhla srnka. Překvapená podivným výjevem na pár minut ztuhla v pohybu a potom kvapně odběhla do lesa.

Ell, spol. akce - Samhain

 

Nebylo zas tak pozdě, ale už se stmívalo brzo a tak jsme to měli jako noční vyjížďku. Niora se pravidelně otáčela a ujišťovala, že je všechno v pohodě a Sue vzadu to samé – neviděla na celý konvoj, jak byla tma, tak se musela ujišťovat hlasem. Otočila jsem se na Maki. Ta byla pořád docela vystreslá, akorát že teď už to od ní chytala i Lady. Otáčela se za každým šustnutím, potancovávala v kroku a podobně. "Ale noták, nebuď takovej strašpytel" zasmála jsem se, ale docela nahlas, takže to slyšeli všichni. Taky se tomu všichni upřímně zasmáli a Maki po mě hodila další pohled ZabijuTě :D. Já jsem se musela zase rozesmát, a to celou tajemnou atmosféru vyjížďky změnilo na přátelskou a pohodovou. Vyjely jsme z lesa na louku, kde pobíhalo spusta malých dětí s rodiči. Probíhala tu jakási Halloweenská party, a malé děti si samozřejmě na koně ukazovali a běželi blíž. Když to Niora viděla, raději zastavila, protože jednu malou holčičku rodiče neuhlídali a ona vběhla mezi koně. Za chvilku už jí ale maminka odváděla pryč, Nioře se omlouvala, a holčička pořád s jiskřičkami v očích naší výpravu sledovala. Pousmála jsem se, a když jsme se zase rozešli, stiskla jsem holeně a nechala Asii zase jet. Sledovala jsem město pod námi, jak se změnilo na změť světýlek, ale to už jsme vyjely na kopec a před námi stála zřícenina hradu Loutna.
Zdroj: http://floresta-kone.pise.cz/79-komentare.html

 

Kitty, spol. akce - Samhain

 

Zpátky už jsme byli doma raz dva ,protože jsme jely pčes pole a pka kousek po cestičce.Cestou zpátky už jsme nebyly tak rozrušené z krajiny a užívaly si atmosféru ,která proběhla na hradě Loutna.S Eliz jsme si o tom celou cestu povídaly a těšily se už na postele ,protože jsme byli už docela unavené.Poklidným krokem jsme dojely všichni před stáje.Niora a Sue nám poděkovaly za účast dnešní akce a obstarejte si všichni své koně dejte jim ještě seno a na kutě.Kdo chce tak může ještě na horkou čokoládu nebo na něco k snědku zalítout pak do jídelny budem tam obě 2.->Takhle nějak vyzněly jejich slova.Všichni jsme poděkovaly za krásnou akci a vyjížďku zároveň!Bylo to super.Slezla jsem z Lionka a Eliz gentho dohodly jsme se ,že ještě pak skočíme na tu čokošku.Lionka jsme oduzdila a uklidila veškeré náčiní.Připravila jsem mu tedy ještě seno a povídala si s Nadvandy z vedlejšího boxu co s enám líbilo nejvíce.Tak a bylo hotovo dala jsme Lionkovi pusu na dobrou noc a šla do jídelny si vychutnat skvělou čokoládu.Myslím ,že po dnešku budu mít každému co vyprávět!!!

Laila, spol. akce - Samhain

 

Hnědáček se hned začal očmuchávat s Vanilkou zatímco já si prohlížela Karčinu lucerničku ve které už taky plápolala svíčka, která pro nás dnes bude naším průvodcem. "Máte všechno?" optala se nás Niora, která s Parisem právě projížděla kolem, obě jsme kývly a počkaly dokud se ředitelka opět nevrátí na začátek průvodu, pak už se ozvaly tlumené nárazy kopyt, grupou projela vlna vzrušení a my pomalu mířili vstříc dalšímu z dobrodružství. Dek držel temp s ryzkou po boku, netlačil se na koně před námi, spíš pokukoval po okolí, které už dávno pokryla neprůhledná tma. Celá atmosféra dnešní noci ještě zesílila když jsme projeli velkou kovanou branou a světla, která nám poskytovali pocit naprostého bezpečí a jakési nedotknutelnosti jsme nechali za sebou. Koně poslušně kráčeli za sebou za svitu svíček, lucerna v levé ruce se mi lehce rozhoupala jak zafoukal vítr, zesílila jsem stisk kolem kovového ouška a lehce si v pravé ruce zkrátila otěž zahloubaná do svých myšlenek. Když jsme projížděli kolem keří všimla jsem si, že se hnědáček lehce napružil, sklonila jsem se níž k němu a tiše k němu začala promlouvat, uklidňovat ho, lehce jsem ho postrčila dopředu holeněmi a bubák brzy zůstal za námi. Dál kráčel hnědáček bez povšimnutí, šplouchající hladinu jezera nechal bez povšimnutí, hrdina můj, prsty jsem zajela do jeho husté hřívy a pramen mezi nimi stiskla, dodávala jsem si tím pocit jistoty.

Bloodye, spol. akce - Samhain

 

Koukla jsem se na krásné světlo v lucerně.. Přemýšlela jsme jak vevnitř musí být teplo... Tady je zima jak v ruským filmu a tam je teplo jako někdo v dáli... :33 Taky bych už potřebovala k moři. Dva roky jsem už nebyla někde v teple.. Noo.. To už zase odvádím řeč od příběhu.... Když jsme se dostaly na pole všimla jsem si jak má Naberus před námi zaprasený botičky.. Ouu..
"Asi budeme muset čistit botičky Lailo :D" Zasmála jsem se a když mi Laila řekla nějaký fórek, na to ona je dobrá, tak jsem si všimla že jsme už skoro u místa. Tady si to pamatuji... Ale všimla jsem si, že se tady objevo několik lidí.. Hlavně děti s rodičema.. Niora nám říkala že tu budou mít nějakou oslavu haloweenu a tak nás mají jako takové zpestření. :) Když jsme se konečně dostaly přes to dlouhé pole a najely na louku,kde byla vidět už zřícenina tak jsem si teprve všimla nádherného měsíce... měsíc na obloze zářil a vypadalo to naprosto krásně.. Vzpoměla jsem si na 1. Noc u koní, kdy jsem zažila ten nejúžasnější okamžik.. 1.pusu.. :33 Ale zase trochu jedu od tématu..

Eliz, spol. akce - Samhain

 

Za sebe bych už jen ráda dodala, že všechny texty byly opravdu úchvané, zdařilé a byla na nich znát snaha sepsat je co nejlépe. Jsem moc ráda, že měla akce takovou velkou účast, bylo mi ctí s vámi sdílet starý pohanský rituál v takovém hojném počtu. A byla by věčné škoda, kdyby se zde alespoň úryvky vašich textíků neobjevily (stránka s akcí je zaheslovaná pouze pro studentky Floresty).

Děkuji vám všem, Niora.