Už jste někdy v životě četli knihu či učebnici do školy jen pro to, abyste si později uvědomili, že si pamatujete akorát pár základních informací a ani to ne?

Hlavním problémem je to, že je to jedna z nejnevhodnějších forem učení. Na druhé straně si zkuste představit nějakou poutavou reklamu, hudební klip nebo scénu z filmu, na kterou nedokážete zapomenout. Kéž by to bylo takto snadné is klasickým učením, že? Můžeme tedy vidět, že zde existuje jakási propast či rozdíl, mezi věcmi, které si pamatujeme a které ne. Proč si jisté věci dokážeme jednoduše zapamatovat a jiné vůbec?

Jak se tedy učit?

Otázkami, jak se správně učit, si lámal hlavu i psycholog a všestranný vědec Edgar Dale ještě v roce 1969. Dále ve svých výzkumech potvrdil různé procenta toho, co si zapamatujeme na základě toho, z čeho se učíme a jak se učíme.

Z jeho výzkumu jak se správně učit nám může být jasné, že nejméně efektivní způsob učení je, pokud si něco jen čteme - z přečteného textu si většinou zapamatujeme jen 10 až 20% informací. Více si toho zapamatujeme, pokud výklad už i slyšíme, pak pokud ho slyšíme a také vidíme a nejvíce pokud ho prožijeme na vlastní kůži. Tehdy jsme si schopný zapamatovat až 90% všech informací. To by tedy mohla být naše základní odpověď na naši otázku, jak se správně učit.

Jak se učit lépe?

 Ať už se připravujete na zkoušku, či písemku ve škole, tyto návody by vám mohly pomoci snadněji zvládnout podobné těžké zátěžové situace.

Pokusím se vám představit systém, se kterým si toho za prvé více zapamatujete, ale hlavně za druhé, vám toto učení zabere méně času.

Představujte si.

Pokud se učíte například nějakou látku z dějepisu, zkuste se vžít do postav do místa a času, kde se okolnosti odehrávají. Budete překvapeni, jak snadněji vám učení půjde a jak mnoho si toho dokážete zapamatovat. Před tabulí nebo nad papírem písemky se vám bude před očima odehrávat příběh a vy ho jen parafrázovat.

Poslouchejte hudbu nebo sledujte film.

Tato metoda nefunguje u každého, protože některým lidem může hudba nebo film překážet v soustředění. Pokud mezi ně však nepatříte určitě to zkuste! Podvědomě dokáže váš mozek spojovat informace, které se učí s informacemi, které slyší opodál. Tak se vám v mozku spojí a vytvoří souběžně fungující vzpomínky.

Napište si to.

Pokud se učíte z knihy, poznámek, které nejsou vaše nebo z jakéhokoli jiného zdroje, zkuste si sepisovat na papír poznámky. Klidně jen výtah. Pokud něco čtete a zároveň i píšete, musí se namáhat více procent vašeho mozku a šance na zapamatování stoupá radikálně.

Kreslete si.

Zní to možná šíleně, ale je to tak. Zkuste si jen tak čmárat na papír. Jakékoliv nesmyslnosti. Kreslete si autíčko, domeček, panenku ... Skutečně na tom nezáleží. Do mozku se vám uloží učivo spolu s náhodnými obrázky. Tato metoda je vědecky podložena a využívá se na několika školách západní Evropy.

Střídejte činnosti.

Psychologie nám objasnila jednu věc - člověk se nedokáže soustředit na jednu věc příliš dlouho. A hlavně, když ho daná téma příliš nebaví. Proto se učte jen pár minut a jděte dělat něco jiného. Prohlédněte si seriál, proběhněte se se psem po venku,.. A vraťte se k učení. Uvidíte, jak dobře vám to půjde. Není náhoda, že i naše vyučovací hodiny mají právě 45 minut. Více se mladý organismus prostě soustředit nedokáže.

Diskutujte.

Pokud máte možnost o učivu diskutovat s kýmkoliv, určitě to udělejte. Klidně s mámou, tátou, starší sestrou ... Podobnou debatou se vám dokáže do hlavy dostat více informací, než když jste na učení úplně sám. Můžete také narazit na nové a nepoznané skutečnosti.