Rodina malého Tondy byla v poválečných letech chudá a tak se jeho maminka rozhodovala, jestli si dítě zanechat. Šla k věštkyni, která jí poradila, ať si malého chlapce nechá. Řekla: "Nechte si ho. Toto dítě bude jednou velmi slavné a bohaté." maminka uposlechla a za pár let byl jasný Panenkův fotbalový talent. Věštkyně měla pravdu. Nyní patří Antonín Panenka narozený 2.12.1948 k legendám Zelenobíle Bohemky i celého světového fotbalu.

Už jako jedenáctiletý žáček oblékal zelenobílý dres Bohemians 1905 a jeho talent rostl stále výše. Vždy měl nejraději míč. Když přišel ze školy, zahodil tašku s učením, vzal si míč a šel si kopat se svými kamarády do ulic. Ve škole nemohl mít normální míč, tak si s sebou bral malý tenisák a dribloval si s ním celé hodiny. Panenka nikdy nebyl velký rychlík a bojovník, ale stejně vynikal díky svému citu pro balón a skvělou kopací techniku, která ho dělala mimořádným fotbalistou.

Už od necelých dvaceti let válel za Bohemku první ligu a do reprezentace byl poprvé povolán v roce 1973 pro kvalifikace na MS 1974 v Glasgow, kde prohráváme se Skotskem 2:1. V nadcházející kvalifikaci na ME v roce 1975 nastřílel 3 góly a díky němu jsme porazily Kypr 4:0, utkání se odehrálo na Letné. O rok později po malé odmlce hrál první čtvrtfinále proti SSSR v Bratislavě, kde svou velmi důležitou trefou pomohl k výhře 2:0. Takže v šestasedmdesátém má už v po semifinále ME v Záhřebu s Nizozemci, kde jsme vyhráli 3:1 po prodloužení a v Bělehradě po finále proti NSR zápas 2:2, následovala výhra na penalty 5:3. V té době měl již vynikající Panenka své místo v záložních řadách jisté.

O čtyři roky později je Antonín Panenka oporou Československé reprezentace, která skončila třetí na ME v Itálii, poté ještě na MS 1982 ve Španělsku - pro nás neúspěšném dal dva jediné góly.V angažmá (1981 až 1985) už náš fotbalový génius hájil také zelenobílé dresy, ale ne Bohemky - Rapidu Vídeň, za který dal 77 gólů. Dvakrát se může pyšnit titulem Rakouska. Psal se rok 1985 a Panenka se dostává s Vídeňským klubem do finále Poháru vítězů poháru. Pak ještě hrál za druholigový Rakouský klub St.Polten, kde také ukazoval své kvality a po pár sezonách  se opět stěhoval domů, za Pražskými Klokany.

Muž, který dokázal opravdu nevídané věci dnes patří k nejznámějším fotbalistům historie České republiky. Je proslulý svojí kopací technikou při penaltách - na finále MS 2006 vsítil Zidane branku dloubáčkem pod břevno, tak jak to dělá panenka. Uspěl a na zemi se válející Buffon neměl absolutní šanci. Český legendrání fotbalista si opravdu zaslouží uznání a Československému fotbalu toho hodně dal...