Když jsem vybíral dalšího fotbalistu do rubriky hráči, zamyslel jsem se a vybavil se mi hned plešatý fotbalista s přiblblým úsměvem. Vybavila se mi legenda, Francouzský fotbalista, který se dokázal dostat až na vrchol fotbalového Olympu. Řeč je o Zinedinu Zidanovi. Smutně ukončil kariéru v reprezentaci, ale stále po něm ve fotbale zůstal obrovský mezník. Držitel Zlatého Míče hrál za velkokluby Juventus Turín a Real Madrid. Pokusím se Vám jeho působení na fotbalové scéně trochu přiblížit.

Život malého Zinedina Yazida Zidana se odvíjel od fotbalu. Zní to jako vymyšlený příběh, který je ovšem pravdou. Narodil se alžírským rodičům jako páté dítě v chudé čtvrti přímmořského velkoměsta Marseile. Čutal si s míčem v ulici již od malička. Své vrstevníky bezpochyby převišoval svými výkony. Byl to vůdce a nikdo nebyl lepší než on. Ovšem to se ještě něvědělo, že z něj vyrůstá budoucí legenda.

Ve čtrnásti letech uzavřel smlouvu z francouzským prvoligovým týmem Cannes.Poprvé za Áčko nastoupil v šestnácti letech a zářil. Ale bohůžel nedokázal tým z Jihu spasit a tím pádem se Cannes propadlo do druhé ligy. Zidane po dlouhém přemýšlení a depresích nakonec přestupuje do Bordeaxu a tam konečně sklízí úspěch. Porsadil se v týmu hned a dokázal jej dovést až do finále poháru UEFA, kde bohůžel Bordeaux prohrálo s Bayernem Mnichov.

Mladého Zidana si začali stále více všímat dva trenéři - Alex Fergusson z Manchesteru a Marcello Lippi z Juventusu. Jenže Ferguson nemohl vědět, že to bude nejlepší fotbalista planety a tak dlouho přemýšlel, až mu ho vyfoukl kouč Juventusu. Zidane přestupuje za více než 3 miliony liber. Cože není příliš vysoká částka. Zidane se zkraje moc v Turínekém klubu neprosadil, ovšem postupně se zlepšoval a úspěch přišel další sezonu. Zidane byl poté hlavní osobností klubu a Juventus vyhrál dvakrát Scudetto, nakonec vypadl ve čtvrtfinále ligy mistrů.

S reprezentací dokázal vyhrát Mistrovství Světa 1998, přičemž se jeho výkony zezačátku nezamlouvaly fanouškům i obyčejným lidem. Nakonec Zidane ve finále vstřelil dvě branky a tak se stal opět hvězdou. Bohužel s Juvetusem se mu už nedařilo, Del Piero - klíčová postava týmu se zranil a Zidane ho nedokázal nahradit. Po velkých neschodách v roce 2002 přestupuje za rekordních 46 milionů do Realu Madrid. Tým hvězda si jej opravdu cenil.

Nakonec s Luisem Figem a Ronaldem pomohl k vítězství Realu v Lize mistrů, přičemž byl jmenován nejužitečnějším hráčem sezony 2001/2002. Zidanova sláva byla na vrcholu, svojí technikou mnohé hvězdy fascinoval. Dokázal se přizpůsobyt jakémukoli hernímu stylu. Byl hvězda na hřišti i mimo něj. V roce 2006 ukončil svoji dlouhou kariéru v Realu i v reprezentaci ve finále Mistrovství světa faulem na Marca Materazziho za, který dostal červenou kartu. Hřiště opouštěl s brekem, ovšem jako hrdina. Jako nejlepší fotbalista na světě a jako nenahraditelný záložník z Francie.