A taky čokoláda s čili/chilli (a brusinkové frisco :) a káva. To by bylo, aby to nepomohlo. Magnesia z modré láhve. Žlutý petrklíč ze žlutého květináče. Kouká. Z aktuálního listu kalendáře bledule, ta bohužel už moc nekouká. Bledulko.

Dneska je sobota? Ptal se mi jeden super pán v super marketu. (Proč mě? Proč jsem zrovna byla v pravou chvíli na tak pravém místě?) Ano, sobota zůstává stejná. A je jednadvacátého? No, asi. Aha... si kupoval. Já jsem se shýbla pro noviny takové taky lidové, jelikož si je níčko z jednoho za pár řádek prosvětleného důvodu kupuji. Proč vlastně ti oni tam v tom obchodě vyměnili i polohu novin a časopisů? Časopisy hore, noviny dole. Pořád se něco děje. Pořád někoho lekám. Nechtěně. Není to tak dávno, co jsem četla něco o leknutí a o tom, co se v člověku v ten okamžik děje. Jsou různá leknutí.

Lekla jsem se, když jsem četla od jedné paní učitelky hrubku, takovou, kterou bych neudělala. O to víc mě vyděsila. Hrubky, které dělám já, ty mě neděsí. Není asi a ani divu (chtělo se mi například napsat shýbnout s ch, asi se chci schoulit). Řekla jsem si, při té příležitosti leklé, že ne(jen) od současného učitelstva, ale odjinud je čerpat znalosti vhodné. Takže jsem si dnes prohlédla mapku na straně třicet šest, jen tu, ano, jsem líná, někdy i lenivá. Líbí se mi slovo lenošná. Shnilá už tak ani ne, ale třebas vůně hnijícího pomeranče, ta není tak zlá. Smrt taky ne.

Ještě jsem dnes něco tady chtěla? (velmi odpudivý sled slov, že?) Jo, tohle. Ty sny krásné. Kolébka má i hrob můj. Tím jsem tady minule skončila. Zformovat si seznam snů mi napadlo, když jsem nedávno narazila na seznam cílů, tady kousek vedle. Dilema malé. Mám dát odkaz? Dám, protože mi to tak přijde. Tiché a snad slušné, ale vím já... Díky. Seznam krásných snů. Taky to připomíná? SKS. Žádná strana kyselé strakatosti, ale srnci. No nic. Seznam mých krásných snů by byl divočejší než seznam mých cílů. Tak později. Sen o čtení knihy jsem na dnes v noci snila. Škoda, že si nepamatuju, co všechno jsem v ní četla. Autora znám, o to zajímavější je to. To je.

Jeden snový cíl se dnes pokouším splnit sobě a si. Narážela jsem na každém rohu na pojednání o prospěšnosti kávy, v nedávnu. V dávnu naopak. Že prý i šest šálků denně. Tak já nevím, jsem v polovině a den se nachyluje, to nejspíš nezvládnu, ale za zkoušku to postojí. Třeba pod vlivem kofeinovým ještě něco napíšu, třeba příběh. Název bych měla. Líbí se mi Ř. Příjemné odpůldne.