5 1 1

5. 11 2015 | 20.11

16Dobrý den. Měla bych si sem někam zaznamenat, kdy přesně jsem si dala do úvodu tu větu o tom, že když se rozesmutním, tak co s tím udělám. When I get sad, I stop being sad and be awesome instead. Tak to na tom tričku je. Někdy záleží na vteřině. Někdo to ví velmi dobře. Bylo to před prvním listopadem. Rozhodně to bylo před mým místním prvním listopadovým povídáním. To je sice udání času velmi nepřesné, ale takhle to stačí. Nebudu to tam nahoře mít napořád, ten nápis, asi tak do té chvíle, než přestanu být sad (a stanu se zahradou) nebo než začnu být awesome (chichi), ale zrovna nyní se mi to hodí velice. Někdy si prostě ustelu, než si lehnu. Ještě si sem přiložím odkaz na stránky, ke kterým jsem se díky té větě dostala. Tady. Ono je to tam trochu jinak, všimla jsem se, jen ještě nedočetla :) Ale místo výskytu je stejné, jak v současnu poznamenávám tady kousek dál nalevo, Jak jsem potkal vaši matku. Jak jsem potkala tričko s tou větou, to by bylo taky sdělitelné, ale je to vlastně celkem obyčejný příběh.

Obyčejné jsou i příběhy o konci života, obyčejné, protože je snad něco neobyčejného na tom, co se stane každému? Jen to "jak" je rozdílné. Včera jsem zahlédla na té stránce, na kterou tolik lidí chodí, protože tam mají mailovou schránku, článek o panu herci, o němž a trochu víc o jednom jeho filmu jsem si tu psala letmoulince loni. Tady a pak tady. Psala, ale nejmenovala. Tak aspoň teď, Robin Williams. Tohle jsem si četla česky a tady anglicky. Co dodávat. Už jen nějaký obrázek.



15

 


To je ona.