Tak vytrvale včera média tvrdila, že u nás je a bude ošklivo, mlhavo, studeno, sychravo, až opravdu bylo. Pakliže je sychravo ošklivé. Sluníčko se kouklo a mávlo nad tím a námi paprskem. A tak jsem doma dlela, uklízela, ba i okno umyla. Úžasný pocit. Úplně naprosto.

Někam jsem přitom založila list novin, který jsem chtěla ještě překouknout. Tak třeba někdy. To téma mě zajímá. Pohádky. S něčím tam psaným jsem souhlasila, s něčím nevím. Na něco nemám betonový názor. Zornice.

Možná jde jen o škatulky. Pohádka, příběh, povyražení. Dobrý konec při dodržení posvátných pravidel za účelem potěšení v údolí slzavém a oproti tomu hrubší poučení, výstraha a vlci, anebo prachsprostá prostá zábava. Vypravěč a jaký je a jak to bere a posluchač a co chce a čeho je schopný. Výdej a příjem.

No, nevím zatím. Ale dívat se po ránu průzračně čistým okem na ptactvo procházející se po protější střeše je radost pohádková.