Z pátka na sobotu jsem se rozhodl přespat na Mutěnických rybnících. Jelikož toho času nejsem mobilní, je to pro mě jediná možnost, jak se na rybníky dostat brzo ráno a nependlovat v tom největším horku. Ještě před odjezdem jsem se při procházce v lese setkal tváří v tvář s touhle srnou. Stačilo jemně fouknout na trávu a najednou byla téměř u mě. Nestačil jsem ani odzoomovat, takže je fotka tmavá a neostrá.

A potom už na rybníky. K přespání jsem si vybral hráz rybníku Kejda. Jednak je tam živo a jednak jsem počítal s tím, že tam budu mít klid od případných návštěvníků. Jenže kdo by na rybníky lozil teď na večer? Mračna komárů se rojí z trávy a nemilosrdně se na mě vrhají i přes vrstvu repelentu! Rychle zalézám do stanu a pištění tisíců krvežíznivých samiček (ani mě nepřekvapuje, že krev sají jen ony) mi nedává usnout. Horší je, že některé si našly i cestu do stanu. No noc stála za kravinec, tak ráno hurá na ptáky! Nebudu vás nijak mystifikovat, nebyla to žádná velká sláva. 

Mimo rodinek roháčů a jiných běžných druhů mě potěšil proletující moták lužní a krásně se mi letem přes rybník ukázal sameček bukáčka. Slunce už začalo připalovat a já toho měl po nočním komářím roji docela dost. Ještě jsem blejskl nějakou asi vážku a rychle na autobus!