/ Však ono není k smrti milé obtěžovat mě když sedím v křesle mimo hledím..a otáčet se nehodlám to bych mohl hned a hned smrtku si zavolati aby mě proutkem švihla..a vzkutku a také proč bych ji volal?..ona na židličce brousíc kosu a moji nebohou světici mi nechce pustiti ke mě..
/Píši svůj spis na kus papírku a ničeho nic mě nenapadá?..však ono to půjde věru..babička přeci nebude dlouze otálet a řekne ti slůvko kterým začneš a otevřeš-li oponu tak tomu bude krásný operní koncert a až poslední slůvka a poděkování hlásiti budeš na bohů a libů babičku vzpomeneš
/kdož straší tu ještě snad to je náš malý mantáta..který sobě nedá spát..ještě prý počítá ovce který se támhle za paloukem zapletli s vlčími zuby..(jej musil honit až na janovu stodólu) prý celý utrmácený si nevšimnul že ovce si povídali s ním..ba i jej bránili ale on nevšimnul si ani okem tím a pelášil si to celý rozčílen za vlkem bezbožným chudákem