Tma.Sluneční

28. 12 2013 | 21.08

Sluneční paprsky dopadaly k temným koutům zašlého půdního světa, v němž dívka mlhavě byla viděti. S úžasem hleděla vzhůru, na ručně vyřezávané trámy a poslouchala jak pod ní praská podlaha. "Krok co krok kdy procházela se pustým koutem půdy, měnila se krajina kol ní."  A i když ji doprovázel Nelson tak se tu cítila osamělá jako Zlatavě se tyčící list mezi zelenýma listama...a přece tam byl ten Nelson, který ji vytrhával z pochybnosti nad hromadou knih opodál...(přistoupila blíže, aby si lépe prohlédla hromadu, klekla si a začala si knihy prohlížet). "Nelson se na ni tázavě podíval, ale ničeho nic neřekla, jen vzala jednu ze zaprášených knih a strčila mu ji před nos". (ušklíbnul se).Položila knihu,otřela si ruce o kalhoty ,zvedla se a šla. Cestou se divila čeho všeho se lidé zbavují a dávají to na půdu a také se divila co všechno jsou schopni mít doma. Zastavila se. Nelsone? (zarazil se a ohlédnul se tázavě zpět do šera, kde stála). Klekla si a natáhla ruce..Nelsonee? (přiskočil a tázavě zamňoukal) Našla jsem klubíčko..(jak to uslyšel, vystrčil drápky a už to bylo jeho klubíčko). Posadila se mezi skříně a chvilku pozorovala kocoura, postavila se a šla dál. Byla unavená, ale času měla málo, šla dál. Konečně se mohla zastavit. Byla u dveří. Chvíli váhala, ale pak položila ruku na kliku a svižným pohybem otevřela dveře. V tu chvíli zavanul vítr, dívka ucítila za sebou pohyb (byl to samodřejmě překvapený Nelson). Nahmatala vypínač a rozsvítila. Byla doma. Ulevilo se jí, Vzala kocoura do ruky a po několika krocích sešla do kuchyně. Nalila si čaj "Nelsonovi pustila kohoutek vody" a sama začala popíjet čaj. Nikdy před tím (opakuji) nikdy předtím neviděla spokojenějšího Nelsona u vody. Usmála se, vypnula kohoutek a šla spát. Lehnula si a přikryla se dekou. Nelson ji následoval a uvelebil se vedle ní. Začal mrskat ocasem a příst? (neví jestli předl...brzo usnula..ale určitě si pamatuje to brzké probuzení, kdy jí zalehnul hlavu a vztekle zašal mňoukat a škrábat, protože měl prázdnou misku) Musela mu ji pak naplnit rybí konzervou. "Moc dobře si pamatuje z rána i to, že kdesi v dálce vycházelo slunce".