Mraky, prázdné mraky.
Jen shluk mlhy, která se mihotá v hlavě mé.
Mlžné myšlenky. Chvilkami jsem mimo. Vidíš?
Trochu dost, občas....
Dnes v krajině mraků.
Hustých jako turecká káva, která na dně vždy zbude.
Co z toho plyne. Co vzejde z těchto myšlenek?
To nevím, dál se jimi, ale nechávám unášet.