Trochu jsem přeskočila úvod, abych Vám po dlouhé době vylíčila příhodu,co se mi stala.

Ve středu jsem šla na trénink volejbalu po tříměsíčních prázdninách.Hned v metru jsem potkala kamarádku z gymplu,tak jsem si s ní chtěla popovídat.V tom se k nám přidaly další holky,pozdravily jsme se a jinak mne naprosto ignorovaly.Cítila jsem se jak páté kolo u vozu.Bavily se mezi sebou a jediné,co ode mě bylo přijato byl pozitivní komentář k plesovým šatům.

Takto jsme došly až na trénink,trénink když v tom mě napadlo se zeptat,jestli nepotřebují nějaké učebnice,že jsem nestihla burzu.Chtěla ode mě jednu a milostivě mi nabídla 50Kč.Přitom ji prodávám za 100 a stála 130.Fajn.V šatně jsem se ptala holek,jestli něco nepotřebují.Půlka ignorace a jedna na mě hodila drzý ksicht s tím,že ne a jako že ji rušim v debatě.Takže z tohoto jsem šla otrávená na trénink a trenér mě tam dodělal hláškou,že od té doby,co jsem na vysoké jsem pesimista.

Bohužel jsem přišla na to,že když už nechodím na gympl,tak k nim nepatřím a byla jsem jim dobrá jen když někam chtěly svézt autem.Když jsem byla v jejich věku,nenapadlo mě smlouvat o učebnice,protože jsem to byla já,kdo je potřeboval a měla jsem respekt ke starším studentům.

Ráda bych na toto slyšela Vaše názory a nápady,jak se k nim vůbec chovat,protože mě to docela dostalo.

Pac a tlapku