HTC Desire Z recenze (seriál - 1. díl)
1.díl: Vzhled, konstrukce, hardwarová klávesnice a výdrž baterie
Větší recenzi tohoto mobilního komunikátoru jsem vám sliboval už 24. listopadu a jak jsem tehdy naznačoval, pojmu jí formou seriálu. Dva a půl měsíce uteklo jako voda, za tu dobu jsem vyzkoušel snad většinu funkcí co Desire Z nabízí, zároveň už lehce opadlo takové to počáteční nadšení, a tak můžu přístroj hodnotit snad opravdu objektivně. V dnešním dílu si probereme HTC Desire Z z venčí, tj. vzhled, kvalita a zpracování konstrukce telefonu, technické řešení a kvalita HW klávesnice a nakonec i něco málo o výdrži baterie
Vzhled
Na první dojem je HTC Desire Z manažer jak se patří = použité kombinace barev tmavě šedá/kovová/černá vypadají velmi dobře a už na pohled by se mohlo zdát, že telefon bude útočit na firemní klientelu. Nicméně operační systém Android a propojení celého přístroje s vašimi účty na Facebooku, či Twitteru, dává tušit, že zákazníci se budou lovit i jinde - třeba mezi závisláky na sociálních sítích.
Přední straně dominuje kapacitní displej s úhlopříčkou 3,7 palce, vyrobený technologií Super LCD, který plynuje přechází do výrazného černého okraje s logem výrobce v horní části a se 4 dotykovými tlačítky pod displejem (jedná se o typická androidí tlačítka: domů, menu, zpět a hledej). V horní části telefonu pak ještě nalezneme stylový reproduktor telefonu (ten slouží pouze jako sluchátko - výstup veškerého hlasitého zvuku jde z reproduktoru na zadní straně, tj. např. handsfree, vyzvánění, puštěné mp3 atd.). Po hranách vrchní části přístroje je kovový rámeček vedoucí až pod displej a končí někde v 1/3 optického trackpadu - zbývající asi 1cm telefonu je již z tvrzeného tmavě šedého plastu. Zde se dále nachází pouze výše zmíněný optický trackpad, lemovaný úzkým stříbrným okrajem. Na pravé straně horního dílu se nachází hw tlačítko spouště fotoaparátu (dle vzhledu je taktéž z kovu) a na spodní straně horní části je už jen mikrofon.
Celá zadní strana telefonu je z jednoho kusu tmavě šedého tvrzeného plastu, přes který jde designově velmi povedený kovový kryt baterie a reproduktoru (opět je zde k vidění pěkné logo HTC, tentokráte stříbrné). Na pravé straně zadní části se nachází posuvné tlačítko pro odklopení krytu baterie, na levé straně pak nalezneme tlačítka pro zvyšování/snižování hlasitosti a zcela nekrytý konektor microUSB. Na horní straně nalezneme tlačítko pro zapnutí/vypnutí telefonu a 3,5mm konektor pro sluchátka (opět bez jakékoliv krytky). Poslední 2 věci, které se na zadní straně HTC Desire Z nachází jsou fotoaparát s bleskem (krásně olemovaný kovovým rámečkem) a pak decentní nápis "with htc sense" ve spodní části.
Konstrukce - kvalita a zpracování telefonu
Konstrukčně se mi telefon jeví velmi dobře, vše vypadá pevně, nikde se nic extra nehýbá, nevrže, neviklá.
Je pravda, že si někteří majitelé stěžují, respektive poukazují na zadní kryt baterie, který když se za něj pořádně vezme (rozuměj dá se na něj ruka a snažíme se ho prsty na všechny strany posunout), tak se hýbá max. o 1mm do všech směrů a i se snad lehce prohýbá (alespoň to na mě dělá trochu ten dojem) - je to sice spíše detail, protože aby to bylo vidět, tak za něj opravdu musíte vzít a zkoušet s ním pohnout. Taková malá skvrnka na jinak skvělém telefonu, ale u firmy HTC na to uživatelé nejsou zvyklí. Já mohu potvrdit, že tato menší chybka je i na mém kousku, ale při běžném používání sedí kryt jako přibitý a navíc jsem si tento neduh "opravil" vložením zastřiženého kousku papíru pod kovový kryt a teď se už nic nehýbá a jsem úplně spokojen.
HW klávesnice - kvalita a technické řešení
Uchycení HW klávesnice je řešeno stylem alá dveře u autobusu typu Karosa - viz obrázky v připojené fotogalerii (odkaz pod článkem). Nejsou zde žádná pérka, ani magnety, vše drží díky staré dobré gravitační síle. Faktem je, že právě tento mechanismus sklidil ještě před vydáním telefonu obrovskou kritiku, objevovala se videa, kde se klávesnice strašně viklala na všechny strany a ani první testovací kusy na prodejnách HTC nebyly po pár týdnech provozu bez chybičky. Nicméně po zkušenostech prvních majitelů, jsem si Desire Z objednal a můžu jen potvrdit, že mechanismus klávesnice je solidní, funkční, neviklající.
Celá klávesnice je vyvedena v černé barvě, klávesy mají příjemný stisk, tlačítka jsou pěkně velká a tak se na klávesnici píše opravdu výborně. Ve 4 řadách kláves nechybí tlačítka jako hledání, 2xFN (což velice oceňuji) a 2 tlačítka pro vlastní navolení funkcí - tj. spuštění vybrané aplikace, či přechod na nějakou zkratku - psaní nové sms, nového mailu apod. Navíc si můžete další funkce navolit i na dlouhý stisk kláves a-z, takže se můžete vyřádit jak je libo. Co na klávesnici chybí jsou směrové šipky, sice škoda, na druhou stranu jejich funkci zastává optický trackpad, a zastává jí víc než dobře, po pár dnech jsem si na něj úplně zvyknul a jsem spokojen.
Co není dobře vyřešeno je česká diakritika. Pokud budete chtít zadat např. písmeno "é", musíte při psaní dlouze podržet tačítko e, na displeji se objeví všechny možnosti diakritiky - ě, é ë... a pak musíte klepnutím na displej vybrat správnou variantu. Za prvé to zdržuje, za druhé to ZDRŽUJE!!! Něco málo člověk takhle napíše, ale pište tímto způsobem třeba email. Jediné co by nás mohlo zachránit je predikce textu u HW klávesnice, ale zatím je k dispozici pouze anglická verze a nevím, zda vůbec HTC někdy plánuje vydat český slovník. Do té doby nezbývá asi nic jiného než všechno psát bez hacku a carek jako sms.
Výdrž baterie
Závěrem prvního dílu se ještě zmíním o výdrži telefonu. Baterie použitá v Desire Z má kapacitu 1300mAh. U výdrže počítejte tak s jedním až 1,5 dne, spíše ale ten den.
Příklad: Večer telefon nabiju, jdu spát, přes noc mám normálně zapnuté datové přenosy, takže se sem tam něco synchronizuje. Ráno mě vzbudí budík, baterie zbývá asi tak 80-85%. Pak jdu do práce, celý den se mi synchronizují emaily, facebook účet, kontrolují se aktualizace, přečtu několik emailů, sem tam na jeden, dva odpovím. Vyřídím pár sms a max. jeden hovor. Po obědě opět přečtu případné nové emaily, zahraju si cca 30 minut nějakou hru (NFS, Angry Birds apod.) a asi jednou si zavolám. Po práci jedu domů, doma zapínám wifi a někdy si i hodinku "hraju" s telefonem, to už většinou hlásí vybitou baterii, takže kolem 18 až 20 hod. putuje opět na nabíječku, kde je 2 hodiny a pak celý ten kolotoč znova. Výraznější změna nastane, když telefon v noci dám do režimu letadlo = vypnutí všech bezdrátových přenosů, to se pak přes noc nevybije na 80-85%, ale jen asi na 95%, což je také znát.
A to jsou jen základy, kdyby měl být telefon vytížen více (Používání jako MP3 přehrávač, celý den na Wifi, nepřetržité volání či několik hodin denně zaplé GPS), tak bych asi už uvažoval o další baterce a pro delší trasy s navigací si určitě rovnou zakupte nabíječku do auto-zapalovače.
Tím bych zakončil první seriál z dlouhodobého testování HTC Desire Z, další díl zase někdy příště.
Více fotek naleznete v připojené fotogalerii na adrese:
picasaweb.google.com/Jiri.Strobl/HTCDesireZFotogalerie102