TEREZA

V předsíni se rozdrnčí zvonek..

"Haló?"

"Nazdárek.. tady Terry, nemáš chvilku na kafe?"

Mám. A i kdybych ho zrovna neměla, tak bych si ho musela nějak udělat. Když už Terka přijde takhle neohlášená, určitě se něco stalo...

*-*-*-*-*-*-*-*

"Tak povídej..."

Provinilý pohled, mírně rozkošnický úsměv, který se ale po chvilce změní v ustaraný výraz...

"Marek..."

"Co je s ním? Pohádali jste se?"

"Ne. Vyhodil mě."

"Jak - vyhodil?? Kdy?"

"No, přijela jsem z vody a on mi v jedenáct večer sdělil, že by bylo nejlepší, kdybych se odstěhovala."

"Jako jen tak?"

"Jo."

"A co jsi udělala?"

"No, co by.. sbalila jsem věci a vypadla."

"Fakt jo? Takhle v noci?"

"Jo. Prostě pohár už přetekl..."

*-*-*-*-*-*-*

Ani se jí nedivím.

S Markem se seznámila před osmi lety a celý ten vztah byl něco jako "peklo v nebi."

Chvíli ji miloval, chvíli nesnášel. Trvalo to, než si ji pustil do svého bytu. Pár let tam měla jen kartáček na zuby..

On, pán světa, věčně v hospodě s kamarády. Ona - věrná, milující, oddaná.

Když jí doktor oznámil, že výsledky vyšetření ukazují na pohlavně přenosnou chorobu, nechtěla tomu věřit. Poctivě brala léky, ale jeho k tomu přimět nedokázala (nebudu brát nějakou chemii, nemohl bych si dát ani pivko a vůbec - kdo ví, kde jsi k tomu přišla...).

No.. ukázalo se, že ten pěkný "suvenýrek" získal skutečně on - od své příležitostné milenky.

Terka jí horko těžko "vydýchala".. ale odpustila mu.

Když se mi ale o pár měsíců později hroutila v náručí, že Marek bude otcem, ale ona sama těhotná není, už jsem měla vážně chuť si s ním jít popovídat pěkně od plic a možná i ručně...

Jenže... láska je láska. Po měsíci, kdy se Terry prala sama se sebou a s vědomím, že její miláček bude každý měsíc posílat alimenty, protože opět neubrzdil svůj chtíč, se k Markovi nastěhovala...

*-*-*-*-*-*-*-*

A teď tady sedí proti mně.. a už se nehroutí.

Vypadá smířeně a odhodlaně.

"Včera mi volal. Říkal, že to, že spolu nebydlíme, neznamená, že spolu nemůžeme chodit."

"Ty jo, to si snad dělá srandu, ne? Já bych mu už asi řekla - polib mi p*del!"

"No, tak přesně to jsem mu řekla."

*-*-*-*-*-*-*-*

Vím, že Terezka nemá vyhráno, protože toho pacholka stále miluje.

Ale už to není zaslepená nanynka, která si nechá líbit úplně všechno.

Na lásku se nemá hřešit.

I ten nejhlubší milostný cit se totiž může časem  změni v nenávist. Mají k sobě totiž blíž, než si kdo z nás uvědomuje...

*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-

A já chci na závěr jen dodat - holky, nedejte se!

A když už se dáte - užívejte si to!

Myslete taky na sebe.. a neřešte.

Život je krátký a chlapů... jsou na světě miliardy!