Ahojte! Jelikož náplní minulého týdne bylo pouze učení, učení a učení, neměla jsem čas a hlavně chuť nebo snad téma na to, abych mohla zase něco napsat. Už je toho na mě moc, potřebovala bych si odpočinout. Učení je vážně hodně, jsem z toho vyřízená, usínám se sešitem v ruce kolem sedmé hodiny večerní, hlava mi třeští a jsem neštastná z toho, že mi to nejde. Snažím se, dělám co můžu, v každé hodině mám uši nastražené a pozorně vstřebávám výklad učitele, stejně tak to děljí všichni a všichni se stejně tak stěžují. Je to samozdřejmě lepší, když jako celá třída čelíme překážkám, jelikož nás to sbližuje, smějeme se tomu, nebo si snažíme pomoci. Spolužáky mám skvělé, bohužel na učitele jsem takové štěstí neměla. Z naší angličtinářky má nahnáno každý a nikdo si nedovolí přijít na hodinu nepřipravený, protože to se mu pěkně vysmtí. Na jednu stranu si myslím, že nás tu angličtinu opravdu naučí, donutí nás k tomu, ovšem zase ten stres před každou hodinou, do koho se zrovna pustí, koho dneska seřve, poníží, koho vyzkouší a na koho bude jedovatá, mě naprosto vyčerpává a každá hodina angličtiny je pro mě utrpení. Ve francouzštině máme sice hodnou učitelku, jenomže mě zase strašně rozčiluje ten její způsob učení, kterým nám všechno jenom stěžuje. Učí nás časovat slovesa, přitom ani nevíme, co ty slovesa znamenají. Absolutně se neučíme žádná slovíčka, naše slovní zásoba je nulová a když tvoříme věty, učí nás rozdílné koncovky u mužského, ženského rodu atd. Dokonce ani po měsíci a půl nedokážeme říct větu: Jmenuji se.... protože jsme se to prostě neučili. No chápete to? Kupodivu mi jde nejvíc matematika, která byla vždycky mojí slabou stránkou. Dokonce by se dalo říct, že mám tu matiku i ráda (já vím, je to divné) :D. O chemii, biologii, zeměpise a fyzice se ani zmiňovat nemusím, je vám asi jasné, jaké šílenosti tam bereme. 

Omlouvám se za pravopisné chyby, jdu se zaimplikovat, anafázovat, profázovat a taky litosférovat. Ahoj!