Konstelace...

Před měsícem jsem se zúčastnila svých prvních konstelací. Byla jsem zvědavá a také jsem si potřebovala něco ujasnit. Konstelace se stavěli pro tři lidi, účastníků bylo však více - být hercem v konstelaci má taky svůj velký smysl...

Je jedno, co jsme si kdo řešili. Jedna myšlenka (předcházel jí "zápas" jedné konstelační přítelkyně, která v tom byla navíc nevinně, jako herec :) mi uvízla od té doby v hlavě. Ještě dnes ráno jsem si sumírovala, co napsat, ale po příchodu do práce se myšlenky zamotaly a nakonec rozutíkaly. Jen ta jedna zůstává :"Můžeš bojovat, nebo to přijmout... ".  Zdálo by se, že to neni žádný velký objev, ale prožít si to, vidět zápas a taky si prožít přijetí, to je něco úplně jiného. A tak je to se vším. Existují jen dvě možnosti, boj, snaha, akce... a nebo přijetí, smíření, zklidnění... 

Minulost nelze změnit ani proti ní bojovat, minulost je možné pouze přijmout a nechat být. Lehce se to říká, ale ta potvora se vždycky někde vynoří. :) Co naděláš, je to jak to je. A zas děláš stejný chyby, jen o nich teď už víc víš a stávají se měkčí a jakoby průhlednější...

Každým okamžikem se můžeš rozhodnout, jestli budeš bojovat a nebo se s dannou situací smíříš. Ani jedno není dobře ani špatně. Je to jen rozhodnutí o tom, co si vybereš a navíc to rozhodnutí můžeš kdykoliv změnit...

Je tohle svoboda? Myslím, že ano.

 

Černá...

Dnes přilétli k nám na balkon dva holubi. Jeden šedý a druhý černý s bílým proužkem na pravém křídle. Pravděpodobně to není žádný zvláštní úkaz, ale já černého holuba viděla poprvé. Byl krásný. A  začala přemýšlet o černé...

Černá je v západních civilizacích negativní. Černou si prý začali oblékat lidé ze strachu ze tmy, z duchů, ze smrti. Oblékali si černou, aby si jich v noci nevšimli duchové zemřelých. V jiných zemích je zase barvou slavnostní... více na Wikipedii.

Dá se říci, že černá je nejtmavší odstín bílé – pěkná definice (taky z Wiki).

Černá se nevymezuje, obsahuje všechny odstíny. Černá nerozlišuje, pohlcuje všechno. Černá je vlastní sestra bílé...

Od bílé k černé vede duha...

Každý lidský život v bílé začíná a černou končí. Škoda jen, že mnohdy nevidíme tu krásnou duhu mezi tím...

 

Hluboké zamyšlení...

 

Mám rozbitou židli u počítače, takže jsem v tom zamyšlení dosedla na kraj, kam nemám a už se válím po zemi :)

 

...Návrat do reality...

 

Dovařily se brambory, za chvíli se vrátí můj muž a já jdu dodělat večeři...

Krásný rozjímavý večer všem...