Už v pátek večer jsem cítila, žes mým krkem není něco v pořádku, že se mi těžko mluví, ale přičítala jsem to celodennímu shonu v obchodě. Na hlasivkách se musí projevit, když deset hodin denně nabízíte zákazníkům to nejlepší a nejkvalitnější zboží, nejúžasnější dárek pro maminku, tetičku....
Sobotní směna byla krátká a neděli jsem strávila v Brně. Na běhání po obchodech jsem neměla příliš času, zašla jsem jen do Vaňkovky, pokoupila pár maličkostí a zažasla nad vánoční výzdobou - byla v podstatě stejná jako předloni, jen místo sněhuláků postávali mezi stromky sobi v červených svetrech. Asi dochází ke globálnímu ochlazení či co, že už máme soby aj na jihu Moravy. 
Cestou z Brna se krk zase začal ozývat. "Budu nemocná." pravila jsem prorocky a kamarádi v autě se smáli.. Spát jsem šla brzy. Ve tři ráno jsem se vzbudila celá zpocená. Ráno jsem měla horečku a v krku oheň. Od té doby jen ležím v posteli, pospávám a když se zrovna cítím superdobře, háčkuju pytel (pytel je mé letošní veledílo, takže mu věnuji samostatný článek hned jak mi kamarádka půjčí foťák, abych ho mohla vyfotit).