Zima, hrozná zima je  tu. Zjišťuji, že mé vnitřní já je už nastavené na docela jiné teploty a momentální chladné počasí tímpádem snáším ukrutně špatně. Přestože jsem znovu začala doma topit, budím se zimou v noci, zimnice mě přepadává i ve dne. Znovu jsem vytáhla teplé ponožky, svetr s rolákem, když jsem dnes jela s mužem na nákup, přinutila jsem ho zatopit i v autě a docela mě mrzelo, že jsem si vzala jarní bundu a ne teplý vatovaný kabát. Cvakám zubama, vařím si hektolitry horkého čaje a nechápu, jak jsem kdy mohla přežít teploty pod nulou. V předzahrádce mi kvetou narcisy, divím se, jak je to v té kose vůbec možné. Na jejich místě bych nejspíš zalezla zpátky do hlíny.