Ne taková, co se místo vážení odměřuje hrnky. Ale pěkně podle Newoldové - v hrnku pečená. Nejprve jsem našla vhodný hrnek - takový, aby z něho buchta šla dobře vyklopit. Vyhovoval jen osobní hrnek synáčkův, ještě že ty děti mám. Abych uspořila nádobí, míchala jsem těsto rovnou v hrnečku. Pekla přesně dle návodu. Úspěšně vyklopila a nakrájela. To nejmenší kolečko ze dna hrnku jsem strčila do pusy ještě horké, tak dobře to vonělo. Šlehačku na ozdobení jsem neměla, taky dobře, aspoň se nepokakám neztloustnu. Tolik jsem na experiment s buchtou soustředila, že jsem si aj na kafe zapomněla postavit.