Jasně, já vím , že byly staré, některé nahnilé, jiné suché. Vím, že musely pryč. Červené puntíky na jejich kmenech už dlouho křičely do světa, že se tyhle stromy budou kácet. Stejně je mi ale jaksi smutno, když vidím dělníky, jak je řežou. Motorová pila se zakusuje do starého  kmene, strom s praskotem padá přímo do potoka. Žuch....a místo romantického výhledu na zasněžené javory vidím panelák. A fitko. Hm, ještě jsem tam letos nebyla. Teď budu mít díky novému výhledu černé svědomí. Jeden dřevorubec odvětvuje, druhý obřezává pařez. Spokojeni se svým dílem zapalují si cigaretu. Na louce před domem leží hromada větví a hromada kmenů. Dokouřeno, dělník šplhá na strom jako veverka, zavěšuje lano, za chvíli padá k zemi další strom. Opravdová veverka, černá, zmateně hopsá v naší předzahrádce, rachot motorové pily ji probudil a vyhnal z pelíšku.  Asi přemýšlí, kde teď bude spát.

tohle už je minulost