Teplé páteční počasí mě přimělo pozměnit plány na víkend, takže když v sobotu ráno začalo slunko svítit a teplota stoupat, místo posledního zimního běžkování vrhla jsem se na první jarní zahrádkaření.

venku 21, doma 21

S nosičem Katem jsem zašla do města zakoupit pár drobností, jako pytel granulovaného kravského hnoje a hrábě na trávu. Oběd jsem uvařila o něco dřív, abych měla na odpolední zahradničení dost času a po obědě hurá ven. Bylo tam nádherně. Nádherně teploučko tedy. Z teplých tepláků jsem se převlékla do letních tříčtvrťáků a poprvé jsem vyrazila na zahradu jen tak v tričku.

jediné moje kyti

Psíku, na sněženky nekoukej, pro Tebe speciálně mám tohle (abys věděl, že nejsi sám, kdo se sbíráním hovínek baví):

jarní úklid kočičinců

První mozol mi prasknul, když jsem pohrabala půl zahrady. Tož jsem odložila hrábě, vzala rýč a šla rýt. Zryla jsem třetinu plantáží a měla toho plné zuby. Takové krásné počasí a já místo abych si užívala, tak se dřu na záhonech!

I vzala jsem kolo a jela k řece.

Po návratu jsem vzbudila synka (držel poobědovou siestu), krátce s ním podebatovala na téma "rytí - proč je třeba", načež další třetinu poryl on. Obrblával to fest a snažil se vymýšlet logické argumenty, které mě měly přesvědčit, že on rýt nemusí, protože:
a) na záhonech nic nevyroste
b) co vyroste, to shnije
c) co já pěstuju, to prvorozenému nechutná

Večer jsme na zahradě rozdělali oheň, spálili torzo vánočního stromku a opekli si na něm buřty. A tím u nás oficiálně začalo jaro.