Do supr kopců jsme se tentokrát vypravili jen tři - babička, Kato a já. Naše mise měla veledůležité poslání - vyvětrat, vydrbat a vycídit základnu před letní sezónou. Dojeli jsme tam až kolem desáté hodiny dopolední, to bylo tím, že jsme se zdrželi v Kauflandu nákupem hader, saponátů a jiných čistících nezbytností a hned se vrhli do práce. Babička převlékala peřiny, luxovala koberec v ložnici, já v obýváku, potom jsem drhla z linolea malé divné zašlapané tečky, které jsem identifikovala jako smůlu a jiný lesní neřád. Držely fest. Kato natáhl od osiky k smrku šňůru a na ni dal větrat peřiny. Znaven nezvyklým množstvím fyzické práce usedl do křesla, které se větralo před základnou a zbytek dne trávil hraním na péespéčku.

K obědu jsem ugrilovala klobásky, k nim jsme si zakousli něco zeleniny, kterou babička prozíravě nabalila na cestu, po obědě nemohlo chybět kafíčko.Kato se stále nemohl odtrhnout od her, tak jsme mu nakázaly hlídat základnu a vyrazily na výlet. Šly jsme kolem dřevěného kostelíku a babička nemohla nenahlédnout. Hned na mě mávala, ať jdu za ní - v kostelíku byla svatba. Kostel v horkém dni dýchal starodávnou dřevěnou vůni, nevěsta měla nadýchané princeznovské šaty a polský farář svým přízvukem dodával obřadu atmosféru východu. Jestli Liánu někdy napadne se vdávat, chci aby to bylo tady.

Došly jsme k lanovce, byla v provozu, tak jsme vyjely nahoru na kopec. Po sjezdovce pod námi frčeli ogárci na krosových kolech, fakt malí sebevrazi.

supr kopce, lanovka a serpentýny pro malé krosaře

Už z lanovky byla vidět Lysá hora, celou cestu jsem se otáčela a fotila jak divá. Nahoře byl skvělý výhled na Lysou, Čupel, oba Smrky a spoustu dalších kopčisek.

 Lysá hora a další kopčiska

Nahoře na nás čekal opravdový místní zbojník, aj lavečka u něho byla, aby turisté mohli posedět a pokochat se. Tak jsme se pokochaly a pěšky se vracely zpátky na základnu.