Tři dny jsem malovala a tapetovala obývák. Čtvrtý den jsem odjela do Beskyd., abych si tam odpočinula. Ani řídit jsem nemusela, to je velká výhoda mít dospělého syna s řidičákem. Místo na značky a na křižovatky jsem koukala na pasoucí se koně a na Radhošť a velice si cestu užívala.

První malý výlet jsme stihli ještě dopoledne - babičku jsme vysadili na Základně a zajeli se podívat do Starých Hamrů. Mají tam studánku se zázračnou léčivou vodou, památník Maryčky Magdonové a kostel, co je puklý odshora dolů. Kostel byl krásně vyzdobený, ráno se v něm konala svatba. Přehrada Šance je z té strany hodně zarostlá, takže není moc vidět, jen sem tam se mezi stromy zaleskne vodní hladina.

Staré Hamry - výhled z autobusové zastávky nad kostelem

Maryčka Magdonova

suvenýry z kostela - obrázky pro babičku

něco málo vody

Na Základně jsem se ustanovila Vrchní Strážkyní Grilu, vytáhla ven lehátko, rozpálila gril a pozorně sledovala, jak se na něm opékají klobásky k obědu. Inu těžká a zodpovědná práce. Že jsem klobásy ugrilovala dobře usuzuji z toho, že se po nich jen zaprášilo a všichni jedlíci se po obědě uložili ke spánku. Ano, úplně všichni, aj Anička. Naposledy spala odpoledne když zvracela po škole v přírodě, takže jsem pojala mírné obavy, jestli jí něco není, usnula ale jen ze solidarity k nám a z přemíry horského vzduchu.

Po spaní jsem lákala osazenstvo Základny na malou vycházku, ale nejevili patřičné nadšení, tak jsem šla sama. Pojednání o tom si nechávám na další blog - to aby se čtenáři měli na co těšit a také aby se neunavovali čtením příliš dlouhých článků.