V neděli se babička vypravila do kostela a Anči lákala s sebou. Já zase, ať jde se mnou na výlet. Dcera usoudila, že udělá nejlépe, když nepůjde nikam, pustí si seriály na noťasu a bude hlídat Základnu.

Výlet jsem neměla nijak dopředu promyšlený - prostě jsem odpochodovala nejkratší cestou směrem ku Slovensku, chvíli šla po státní hranici, na Masarykově chatě si dala kofolu, pokračovala ještě pár kilometrů a vrátila se na Základnu. Dohromady jsem urazila asi 18 kilometrů v pěkném počasí a v pohodě.

Po návratu na Základnu zbaštila jsem oběd, který mezitím uvařila babička a začala se chystat k návratu domů. Babička s Anči se nikam nechystaly, rozhodly se, že na Základně ještě pár dní zůstanou. A tak tam zůstaly samy samotinké uprostřed divočiny a co jsem tak slyšela, tak si to velice užívaly.