Prodloužený víkend jsme využily velice efektivně.

Liána a já jsme si v pátek večer vyšláply na Smrk. Tam jsme zalezly do spacáků a poslouchaly žvandání ostatních turistů - sešlo se nás na vrcholu devět a někteří podle všeho dlouho nemohli usnout.

v sedle Smrku nás zastihla tma

slunce zapadá nad Ondřejníkem

Ve čtyři ráno Liána zamumlala, že vychází slunce. Udělala jsem pár fotek a zase zalezla do spacáku. V pět ráno přiběhl na vrchol první běžec. Vyfotila jsem pár dalších snímků.

východ slunce

Lysá se koupe v ranním sluníčku

Posnídaly jsme a vrátily se zpátky na Základnu. Babička s Anči přijely autobusem jen chvíli po nás.

Bylo horko, tož jsme se převlékly do plavek, naskákaly do auta a jely k vodě. Babička už na koupání není, tak jsme ji nechaly hlídat Základnu. Myslím, že se jí vcelku ulevilo, že nemusela s námi a mohla si ve stínu na lehátku luštit křížovky.

přehrada na Horní Bečvě

K večeři jsme si pekly špekáčky na grilu a po jídle šly na pouťovou zábavu. K tanci hrála skvělá místní kapela, trsaly jsme pilně, což se poznalo z toho, že mě druhý den bolela lýtka a Anči za krkem. Liánu nebolelo nic, ona je zvyklá.

V neděli se konala cyrilometodějská pouť. Babičku jsme vysadily před kaplí na Hlavaté - muzikanti už tam vyhrávali a Anči na babičce vydyndala dvacet korun na velké červené lepivé lízátko. Babička šla na mši, my na borůvky. Že byla neděle tolik sváteční, vzala nás babička na oběd do restaurace. Pohankový salát s kuřecím byl výtečný, někdy ho budu muset udělat i doma.

výhled na les a kapli

Pondělní ráno bylo horké - ochladily jsme se ledovou kávou v restauraci, pobalily a jely dom.