"Pojeďme někam" škemrala kamarádka hned jak zjistila, že mi Mudra povolila vycházky. Otázkou zůstávalo kam, když delší chůze, nedejbože turistiky, jsem nebyla schopná, ba i jízda autem mi činila značné obtíže, jelikož při každém sešlápnutí spojky mi nohou projela ostrá a tuze nepříjemná bolest. "Nemusíme na kopec, můžeme na nějaký klidnější výlet, třeba do parku nebo na zámek" zatoužila kamarádka. A tak jsme jedno slunečné odpoledne stávily v Lešné.

Zámecké je nedávno zrekonstruovaný, komnaty útulně zařízené, hned bychom se nastěhovaly. Akorát ložnici tam neměli.

Podzim do parku teprve přicházel. První zlaté listí ve slunci zářilo a hezky vonělo. Pod jírovcem jsem našla jeden zapomenutý kaštan. Stromy v parku jsou vzorně označeny cedulkami, takže jsme si procvičily dendrologické znalosti.

první zlato
 

Uschnul?

Ďouro ďourečko, co v sobě ukrýváš?

břečťanová alej

kouzelná dvířka

V Lešné se nám líbilo a rády se příští rok přijedeme podívat, až v parku pokvetou rododendrony. Zatím ale další zámky vyhledávat nebudeme a jejich prohlídky si necháme až na doby, kdy budeme starší a šmajdavější. Přeci jen jsme se při prohlídce malinko nudily.