Na střední škole, kam chodí můj syn, rozhodli se bojovat s vysokou absencí žáků tím, že požadují omluvenky řádně orazítkované a podepsané lékařem, jiné neuznávají. brala jsem to na lehkou váhu, neb synek navštěvuje doktorky milé a ochotné, které jistě omluvenku vystaví - leč ouha, narazili jsme. Při čtvrtletní kontrole na alergologii ve vedlejším městečku odmítla paní doktorka omluvenku vystavit, neb to nepatří ke jejím povinnostem (narozdíl od vybírání poplatků, že ano). Nepomohlo přesvědčování synkovo ani moje. Poradila jsem klukovi, aby se ve škole oháněl tím, že psaní omluvenek opravdu mezi povinnosti lékaře nepatří a měli by tedy uznat omluvenku podepsanou rukou rodičovskou. Ve škole to neprošlo. Syn tak má sedm neomluvených hodin a hrozí mu dvojka z chování, což u studenta s vyznamenáním působí divně.