Můj milovaný foťáček, můj malý stříbrný kompaktíček musela jsem dát reklamovat, jelikož mu definitivně upadla spoušť a nebylo tedy jak dokumentovat velezajímavé dění v životě Hospodyňky ani čím zvěčňovat roztomilé potomstvo. A začala jsem se nudit. Doznívající viróza mě ještě nepustila ven užívat si krás babího léta, uvařila jsem si tedy další čajík, usedla k počítači a s nostalgickou slzou v oku prohlížela si fotky z prázdnin. Jééé, to byly časy. Slunce, vedro, kolony aut táhnoucí k chorvatskému pobřeží...Cesta to byla dlouhá. O to delší, že jeden z řidičů byl patrně začátečník a neměl ještě velké zkušenosti. Zastavovali jsme u každé vrby pumpy, je neuvěřitelné, jak často potřebovali někteří účastníci zájezdu na záchod. O půlnoci jsme nakupovali kdesi v Maďarsku v Tescu. Pro dětičky byla cesta delší, než čekaly a než byly schopny snášet. Liána lehce předávkovaná kinedrylem pospávala na sedadle a patama se snažila prodloubat mi díru do boku, Kato seděl za ní a celou cestu do ní kopal a pošťuchoval jí. Za to se dočkal nadávek, které většina spolucestujících z úst mladé dámy opravdu nečekala.

 pauza na benzínce - nikde nic, jen parkoviště, auta a čuráníchtiví turisté

cesta na jih

Těmito zdrženími se stalo, že místo abychom projížděli jih Chorvatska v časných ranních hodinách, kdy ještě není velký provoz, trefili jsme se  do největších front a zpoustu času promrhali v zácpách. Potom ještě řidič špatně sjel z dálnice - a na místo jsme dorazili až před obědem.

juchůůů, jsou tu palmy a za nimi hory!

Další fotky budu postupně přidávat do galerie.