Strip naznačil, jak jsem se dostala do spárů lékařky z rehabilitace. Poručila mi, abych se položila na lehátko, prohmatala mi záda, poptala se, kde bolí a začala hloubat nad možnými příčinami. Potom jsem se musela postavit a předklonit. Když jsem se dlaněmi dotkla země, prohlásila, že jsem hypermobilní. Málem jsem se v poprskala smíchy, ještě že mi v tom předklonu neviděla do obličeje. Doktorka usoudila, že bolesti kolene se stavem mých zad nesouvisí a že jsou to dva samostatné problémy. A rozhodla se zádům blíže věnovat. Prý že je mám ztuhlá jako uklízečka a jestli nenosím něco těžkého či nepracuji trvale v předklonu. Kdepak, jako správná hospodyňka v domácnosti činnosti střídám a nepřepínám se. Luxování není moje hobby a stromy kácím maximálně jednou dvakrát do roka.Tázala se, zda nechodím do posilovny a já se málem osypala už při té představě. MUDr. nevěřícně kroutila hlavou a že prý se mám zamyslet sama nad sebou, z čeho bych to mohla mít. Zakázala mi pomalé táhlé pohyby a předepsala podivné procedury spočívající v pouštění elektriky do mých zad a nahřívání parafínovými zábaly. Příjemnější částí toho cirkusu byla masáž a individuální tělocvik. V tu chvíli jsem ještě nevěděla přesně, co mě čeká, ale doufala jsem, že mi to pomůže i přes to, že si myslím, že má záda jsou zdravá. Doktorka mě poslala k pultu za sestřičkami, tam jsem nafasovala žlutý lísteček s rozpisem procedur a šla čekat na svůj první parafínový zábal.