V pátek jsem omluvila Lindu ze školy a jely jsme se podívat do Olomouce na jarní Floru. Parkoviště, na kterém obvykle stáváme, bylo plné do posledního místečka, tak jsem chvíli bloudila po přilehlých uličkách, až se mi podařilo zaparovat na příjemném místě ve stínu pod stromem. Do Smetanových sadů jsme vstoupily přes pokladnu č. 10 takřka bez fronty. A pak už jsme se jen tlačily davy lidí, koukaly a óchaly: