Tento týden měla moje kamarádka svátek a já narozeniny. Slavily jsme společně v pátek večer, abychm měly přes víkend dostatek času na zregenerování alkoholem zmožených těl. Předaly jsme si hodnotné dary a navzájem se omluvily, že:
a) jeden dárek ještě nedorazil (ten pro mě)
b) jeden dárek se nestihl koupit (ten pro kamarádku)
A pak jsme otevřely láhev slaďounké tlamolepky a vykládaly a vykládaly....je pozoruhodné, jak lehce konverzace plyne, když je podpořena mírnou dávkou alkoholu.
S rodinou jsem narozeniny ještě nestihla oslavit - ale dárky jsem už dostala. Jedním z nich je i foťák, kterým už, pravda, týden fotím. K předčasnému užívání přístroje mě vedla snaha naučit se s ním zacházet, abych se neztrapnila před dětmi ve chvíli slavnostního předávání a mohla se vytahovat, jak to s ním od prvního momentu skvěle umím. Fotím všechno, co se mi dostane před objektiv a tu a tam (přes můj odpor) někdo vyfotí i mě. Slíbený most takto vyfotil Kato: