Řeč není tentokrát o mě,ale o starší dceři. Fotí opravdu vášnivě. Je to ale děvče skotačivé, neposedné, ba přímo zbrklé a fotky podle toho vypadají. Navíc nedokáže zmáčknut spoušť bez toho, aby cukla celým přítrojem (doufám, že se jí nikdy nedostane do ruky zbraň). Většinu dcerunčných fotek tak mažu ještě ve foťáku, přesto se mi jakýmsi nedopatřením pár těch lepších dostalo i do počítače. Některé vypadají, že rozmázlost byla zamýšleným uměleckým efektem. Jako tato:

U jiných si už člověk není tak docela jistý. Má to tak být nebo ne?

No a poslední fotka - to je dcerunčina klasika. Pro lepší vyznění jsem ji i do rámečku dala. Než mě dcera vyfotila, ještě volala, ať se usmívám.